Podíly obnovitelných zdrojů ve všech 4 zemích Visegrádu (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) jsou jedny z nejnižších v EU a hodně pod průměrem EU-28 (EUROSTAT).
Tvůrci energetické legislativy v zemích visegrádské čtyřky na tom ale neplánují nic zásadně měnit ani v příští dekádě. A to i přes to, že všechny země mají v obnovitelných zdrojích velký potenciál, ukazují data, která si nechaly zpracovat asociace obnovitelných energií z regionu.
Navíc, ani jedna z východoevropských zemí dosud nepřijala plán na ústup od výroby energie z uhlí. Tyto plány naopak mají všechny země západní Evropy s výjimkou Řecka. Dnes založená platforma Visegrad+ má ambici přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům podpořit a urychlit.
„Tvůrci energetické legislativy někdy tvrdí, že jejich země nemá dostatek potenciálu pro výrobu čisté energie. Připomíná mi to Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z našich politiků označovali Rakousko „země, kde nefouká“.
Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů (MW). To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém státě Visegrádu postavil celkem za posledních dvacet let“, řekl Florian Maringer, ředitel Rakouské asociace obnovitelných zdrojů.
Za velmi málo ambiciózní označili zástupci obnovitelných asociací návrhy Národních energeticko-klimatických plánů. Ty určují, kolik obnovitelných zdrojů energie (OZE) chtějí členské státy na konci příští dekády mít ve svých energetických mixech.
„Potenciál OZE v našich zemích je o hodně větší, než kolik naše ministerstva navrhují využít a napsali do svých akčních plánů pro příští dekádu. Spíš než za ambici proto tyto návrhy nazýváme jen nepatrně vylepšeným scénářem rozvoje, ke kterému by došlo tak jako tak, „business as usual“.
Například Česko může mít kolem roku 2030 v síti nejméně čtvrtinu elektřiny z čistých a levných zdrojů, ale vláda premiéra Babiše navrhuje sotva polovinu toho, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
„Vypadá to, že nám v Evropě vzniká nová opona, tentokrát uhelná. Pokud se podíváte na mapu Evropy, nelze nevidět hranici, která dělí země podle toho, jak se rozhodly naložit s uhlím“, řekla Veronika Galeková, ředitelka Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a obnovitelných zdrojů.
Všechny státy západní Evropy už přijaly své plány na odstavení uhlí z výroby energie, kromě Řecka. Naopak, žádný ze států východní Evropy takový plán nemá, v Maďarsku a na Slovensku se o jejich přípravě diskutuje.
„Polsko bude muset do roku 2035 odstavit 20 tisíc z celkových 40 tisíc megawattů (MW) zdrojů, které jsou skoro všechny určeny k výrobě energie z uhlí. Je to skvělá příležitost nahradit špinavé, zastaralé zdroje novými větrnými, fotovoltaickými a dalšími obnovitelnými zdroji. V roce 2030 můžeme v Polsku mít bezmála 40 % elektřiny obnovitelné“, řekla Irena Gajewská z polské větrné asociace.
Záměrem nové platformy Visegrad+, založené 15.5. v Praze, je podpořit energetickou transformaci energetických systémů ve visegrádském regionu směrem k obnovitelným zdrojům. Členové platformy se budou věnovat propagaci a prosazování nástrojů ke snižování emisí skleníkových plynů.
„Rádi bychom vyvážili ne vždy úplně konstruktivní hlas visegrádské čtyřky v procesu přípravy společných evropských nástrojů k ochraně klimatu“, uvedla Ada Amon z think-tanku E3G.
Přední asociace obnovitelné energetiky a think-tanky věnující se ochraně klimatu ze čtyř zemí Visegrádu a Rakouska dnes v Praze podepsaly Memorandum o porozumění. Platforma deklaruje svou otevřenost širší spolupráci a má plány na rozšíření i do ostatních zemí střední a východní Evropy. Fotografie z dnešní tiskové konference a podpisu memoranda najdete zde.
Komentáře