Největší problém současnosti - voda

| autor: Pavel Mohrmann0

Největší problém současnosti - voda

Bez vody by neexistoval život. Má vlastnosti, které jsou pro život nepostradatelné. Je výhodným médiem pro difuzi rozpuštěných látek, je objemově nestlačitelná, pomáhá teplotně regulovat rostliny a spousty dalších pro život nepostradatelných vlastností. Z pohledu ekobiologa, který se zabývá ekofyziologickými procesy rostlin v reálné krajině, je voda nesmírně důležitou součástí globálního koloběhu energie a látek.

Globální změna

V současné době se zdá, že kardinálním problémem současného světa je fenomén Globální změna (GZ). „Globální změnou rozumíme široké spektrum biofyzikálních a socioekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku, např. proměny klimatu, produktivity krajiny a oceánů, chemie ovzduší, ekosystémů.“ Velmi nešťastné je i to, že se pojem GZ velice často zužuje pouze na pojem „Globální změnu klimatu“ (GZK), či ještě úžeji „Globální oteplování“.

GZK chápeme jako součást globální změny, rozumíme dlouhodobé odchylky klimatických parametrů Země, např. teplot, srážek či rychlostí větru, od průměrů i trendů, které charakterizovaly naši planetu přibližně do počátku 20. století. GZK se již nyní odráží v přírodě (ústup ledovců, posuny ve výskytu druhů aj.), v politice (opatření k omezení GZK), i v hospodářství (pojišťovací události,Obecně je to v současnosti aktuální otázka? Jsou projevy GZ patrné i na území ČR?

Odpověď je: Ano. Ano ve více ukazatelích. V roce 2012 byla blízko Pelhřimova postavena zcela nová pozorovací observatoř, která využívá 250 m vysokou věž vybavenou systémem velmi přesných měřících zařízení s úkolem podrobného sledování obsahu skleníkových plynů. V současnosti tato stanice měří pozaďovou koncentraci CO2 v atmosféře 400ppm. Tedy za posledních 25 let vzestup o 60ppm! To je jasná manifestace příčin GZ, tj. nárůst obsahu skleníkových plynů v atmosféře. Je zřejmé, že od roku 1850 jsme svědky kontinuálního navyšování průměrné letní teploty, akcelerace posledních 25 let je naprosto zjevná.

Destabilizace klima

Dalším projevem nestability spojené s GZ je nárůst klimatických extrémů – vlny veder, silné přívalové bouřky, sucho a povodně. Od roku 1997 Česká republika zažila 13 takových událostí! Velmi nepříznivým jevem spojeným s GZ je výskyt dlouhodobých období bez deště, tedy výskyt sucha. Během posledních 25 let zažíváme období sucha, a to i přesto, že nás v letech 1997 a 2002 postihly rozsáhlé povodně.

Je třeba zdůraznit, že celková suma srážek za rok se nemění, ale co se výrazně nemění, a má dalekosáhlé důsledky, je distribuce srážek v průběhu růstové sezony. Problémem je to, že srážky přicházejí v období, kdy je rostliny zas tak významně nepotřebují a pak srážky chybí v období, kdy právě dostupnost vody je kritickým faktorem dosažení úrody nebo udržení rostlin při životě.

To je skutečně velký problém a jsme svědky toho, že tradiční obilnice republiky, jakou je jižní Morava, už obilnicí není. Drastický pokles výnosu je skutečně velmi vážný. Nedostatek vody je pozorovatelný i v lesních porostech, kdy dochází k úhynu lesů především v důsledku toho, že je sucho primárně oslabí a stromy nejsou pak schopné odolat ataku např. kůrovce. Opět je to problém, protože lesy jsou součástí terestrických ekosystémů, které mají významnou úlohu v mitigaci účinků GZ. V důsledku toho, že jsou významným potenciálním „úložištěm–deponiem“ atmosférického uhlíku.

Les je zásobárna uhlíku

Lesní porosty mají významnou úlohu v globálním cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech. Je to nejen dáno podílem rozlohy lesů, množstvím deponovaného uhlíku v lesní vegetaci a půdách, které činí 1146 Pg C, přičemž asi 37 % je fixováno v lesích tropického pásma, ale i dlouhověkostí lesů. Terestrický uhlíkový cyklus je významně určován meziroční variabilitou počasí.

Obecně může platit, že vliv teploty je významný v boreálním a případně i temperátním (mírném) pásmu, v mediteránu je zase limitujícím faktorem množství srážek. V měřítku samotné České republiky lesní porosty jsou schopné absorbovat až 15 % námi produkovaných uhlíkových emisí, po započtení respiračních ztrát a působení dalších článků činí tento podíl kolem 5 %. Nemohu opomenout i úlohu lesů ve vodní bilanci. Vliv lesů na zpomalení přívalových vln či postupného uvolňování vody do povodí a tedy i krajiny je dostatečně znám.

Dostupné modely, viz např. „systém Intersucho“, poskytují tak trochu neblahé vyhlídky do budoucna:

  • a) i když víme, že použité modely mají i jistou míru nejistoty, tak se zdá, že vodní bilance v České republice se bude měnit směrem k více negativní hodnotě,
  • a) bude méně sněhu, spíše zimy budou více deštivé,
  • b) duben–září období s narůstajícím vodním stresem,
  • c) dopad kombinace „vyšší teplota-sucho“ bude větší než efekt těchto stresorů, když působí samostatně.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK