LEAN: Zákazník nebude platit víc jen proto, že neumíme hospodařit s energiemi

Optimální využívání energií je úzce spojeno s principy filozofie LEAN – otázka zvýšení profitu prostřednictvím snížení spotřeby energie (vyrobit více za „méně“) je otázkou, kterou firmy řeší dennodenně.

Dnes je toto téma ještě více diskutováno zejména z důvodu zvyšujících se cen energií, jehož důsledkem může být i ztráta konkurenceschopnosti firmy. Filozofie LEAN je založena na eliminaci plýtvání a vytváření hodnoty (výrobku/služby), za kterou je ochoten zákazník platit. Spotřeba energií je něco, co nevytváří hodnotu pro zákazníka, proto je třeba ji minimalizovat na maximální možnou úroveň.

Zákazník nám nezaplatí za to, že spotřebujeme více energie, protože to jinak realizovat neumíme. To je problém, který si musíme vyřešit sami. Můžete namítat „Ale dnes tento výrobek za tu cenu zákazník koupí!" Ve světě VUCA (V – Volatility= proměnlivost, U – Uncertainity= nejistota, C – Complexity= složitost, A – Ambiguity= dvojznačnost – pozn. red.) však platí, že co bylo dnes, nemusí být zítra. Na trhu se objeví nová společnost, která bude schopna dodávat výrobek levněji a ve stejné (možná i vyšší) kvalitě a my o náš trh přijdeme, proto jsou v projektech eliminace plýtvání energiemi metody a nástroje LEAN velmi podstatné.

Dotazy na téma LEAN v rozhovoru zodpověděl senior konzultant firmy FBE - Peter Elbert, který se ve své praxi zaměřuje na optimalizaci systémů/procesů, zlepšování kvality produktů a Maschine Learning.

Pomocí LEAN optimalizujeme procesy. Jak lze optimalizovat metodami LEAN energetický management?

Filozofie LEAN řeší eliminaci plýtvání. (Plýtvání rozlišujeme 8 druhů: zbytečný transport, zásoby, zbytečný pohyb, čekání, nadvýroba, zbytečně komplexní procesy, chyby, nevyužitý potenciál.) Prakticky každé z plýtvání má přímý vliv (zvyšuje) na spotřebu energie. Důležité je zabránit hlavně nadprodukci, od které se odvíjejí ostatní plýtvání. Tím bych zahájil optimalizaci. Pro mnoho firem je první volbou nakupování energeticky efektivnější technologie, namísto toho, aby nejprve svůj současný proces zoptimalizovali v co nejvyšší míře. Jinými slovy:

• Nejprve je potřeba “vytřískat” ze současného procesu maximum úspor energie, pokud možno s žádnými nebo minimálními náklady.
• Pokud to nestačí, teprve potom by měl následovat nákup energeticky efektivnějších technologií, kde jsou náklady již řádově vyšší.

Jak podporuje LEAN nastavení optimálního a funkčního modelu energetického managementu ve firmách?

Ještě předtím než začneme uvažovat nad používáním konkrétních metod, je důležité si uvědomit dvě věci:

1. Optimální je dokázat měřit spotřebu energie po jednotlivých zařízeních ve firmě. To je důležité z hlediska identifikace zařízení s nejvyšší spotřebou energie a také z hlediska sledování vývoje její spotřeby.
2. Stanovit si metriku. Např. spotřeba energie kWh/vyrobená tuna, kWh/vyrobený kus atd... Základní metody LEANU doporučuji rozšířit také například o statistické analytické metody pro vytvoření matematických modelů, případně lze použít metodu strojového učení (Machine learning pozn. red.) za účelem odhalení největších vlivů na spotřebu energie. Celé je to o tom, že výše zmíněné metody Vám poskytnou informace o závislosti vstupních dat a velikosti vlivu na výslednou spotřebu energií.

Abychom dokázali vůbec pochopit a vidět, co je to plýtvání (a myslím tím i energetické), je potřeba "přenastavit" naše uvažování z typu "to nejde" na "jak by to mohlo jít". To je na začátku nejtěžší a také největší práce.

Pak už následuje zdravý rozum a například:

• Shopfloor management - realizován systematicky, s reálnými daty i ohledně energií. Pokud chceme optimalizovat spotřebu energie, musíme vědět, kde se nacházíme. Jsou firmy – a není jich málo – které mají spotřebu energie např. kWh/vyrobený kus, zavedenou jako jedno z KPI. Konkrétně: ve standardech firem je i to, že na každém výrobním zařízení, které spotřebovává elektrickou energii, musí být namontován snímač spotřeby, napojený na databázi.
• Strukturované řešení problémů - a pochopení souvislostí a vzájemných propojení procesů
• Standardizovaná práce - a logická implementace dobré praxe
• Mapování hodnotového toku – pro definování slabých a problematických míst
• Systém tahu - který firmám pomáhá hospodařit účelně a bez zbytečných plýtvání.

Norma ISO 50001 je založena i na procesu neustálého zlepšování známém jako PDCA. O co přesně jde?

Hned v úvodu normy ISO 50001:2018 je graf PDCA uveden. Praktická aplikace v jednotlivých krocích PDCA by mohla vypadat takto:

1. PLAN: Vypracování energetické politiky, analýza spotřeby, případně příčinných vlivů na spotřebu, definování cílů v rámci energetického managementu a vypracování akčních plánů na jejich dosažení, definování zdrojů.
2. DO: Realizace definovaného akčního plánu.
3. CHECK: Měření dosažených výsledků a porovnání s definovanými cíli, tedy co nemůžeš změřit, nemůžeš ani řídit.
4. ACT: Standardizace opatření z akčního plánu a zavedení systému monitorování např. pravidelnými audity.

Jaké úspory lze dosáhnout zavedením optimálního a funkčního energetického managementu?

To záleží zejména na:

• Energetické náročnosti vyráběných produktů.
• Přístupu firmy k managementu energií.
• Stavu firemních procesů.

Obecně lze říci, že pouze zavedením funkčního modelu managementu energií se roční přímé úspory nákladů pohybují mezi 3-10 %. Samozřejmě je třeba dodat, že úspory se projeví i sekundární, např. nižším opotřebováním zařízení (což snižuje investiční náklady například na údržbu) a v neposlední řadě i snížením environmentální zátěže v podobě snížení produkce CO2.