Výroba elektřiny v uhelných elektrárnách je v USA až na výjimky trvale na sestupu, přičemž za poslední dekádu poklesla na méně něž polovinu. Zatímco plyn odsunul uhlí ve výrobě elektřinu na druhou příčku již před několika lety, v loňském roce se uhlí dostalo vůbec poprvé v historii na třetí místo, nově za jaderné elektrárny.
Uhelné elektrárny byly ve Spojených státech primárním zdrojem elektrické energie po desetiletí, a to s velkým odstupem. Za posledních deset let se však výrobní mix v zemi zásadně obměnil, a to především díky poklesu cen zemního plynu s postupným rozvojem domácí těžby z nekonvenčních ložisek. Stejně tak uhlí z energetického mixu USA postupně vytlačují i obnovitelné zdroje, zejména větrné a solární elektrárny.
Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) v loňském roce výroba uhelných elektráren v USA dále klesla, a to na 774 TWh. Tím se uhelné elektrárny dostaly až na třetí příčku za plynové zdroje (1 600 TWh) a jaderné elektrárny (790 TWh). Podle agentury se uhlí umístilo na třetí příčce vůbec poprvé od roku 1949, od kterého jsou k dispozici relevantní data.
Podle krátkodobého výhledu by se uhlí nicméně mělo v letech 2021 i 2022 vrátit na druhou příčku za plyn. Hlavními faktory budou mírný pokles výroby jaderných elektráren s ohledem na ukončení provozu několika starších bloků v letošním a následujícím roce a částečné zotavení výroby elektřiny z uhlí kvůli opětovnému růstu cen plynu. Ty se loni propadly na mnoha světových trzích na extrémně nízké hodnoty kvůli globálnímu poklesu poptávky, za nímž stála teplá zima a koronavirová pandemie.
Kromě instalovaného výkonu klesá u uhlí i koeficient využití
Pokles výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách v posledních letech má dvě hlavní příčiny – postupné uzavírání starých elektráren, a s ním spojený pokles instalovaného výkonu, a rovněž menší míra využívání stále provozovaných elektráren.
V roce 2008 podle agentury dosahoval instalovaný výkon uhelných elektráren v USA 313 GW a koeficient jejich využití v daném roce 72 %. Naproti tomu, v loňském roce byl instalovaný výkon s 223 GW téměř o čtvrtinu nižší, avšak koeficient jeho využití se propadl ještě hlouběji na pouhých 40 %. Jaderným elektrárnám tak díky jejich vysokému koeficientu využití na úrovni 93 % stačil k vyšší výrobě než v případě uhlí méně než poloviční instalovaný výkon, který loni činil 97 GW.
Komentáře