Nizozemsko oznámilo, že vypoví Smlouvu o energetické chartě, která poskytuje ochranu investicím v energetice proti nečekaným zásahům státu. Po Španělsku a Polsku je tak dalším státem, který se v poslední době rozhodl od smlouvy odstoupit.
Přechodu od fosilních zdrojů k obnovitelným, který nastartovala pařížská konference z roku 2015 a tzv. Pařížská dohoda, již nevyhovuje Smlouva o energetické chartě. Alespoň to naznačují nedávné kroky Španělska, Polska a Nizozemska, které se rozhodly od smlouvy odstoupit.
Smlouva o energetické chartě je mezinárodní dohoda, která vytváří právní rámec pro přeshraniční spolupráci v energetice, především v oblasti fosilních paliv. Smlouva se vztahuje na všechny aspekty komerčních energetických aktivit včetně obchodu, tranzitu, investic a energetické účinnosti. Smlouva obsahuje postupy pro řešení sporů jak mezi státy, které jsou smluvními stranami smlouvy (vůči ostatním státům), tak mezi státy a investory jiných států, kteří investovali na území prvního z nich.
V posledních letech - i vzhledem k rychlému vývoji v energetice a přechodu k obnovitelným zdrojům - se podle tvrzení těchto států stala neaktuální. Využívají ji totiž především firmy jak z fosilního, tak obnovitelného sektoru k žalobám na vlády za regulatorní změny, které ohrožují návratnost konkrétních investic.
Nepomohly ani diskuze o přejednání smlouvy tak, aby odpovídala současnému stavu energetiky. Jednání o novém znění smlouvy totiž nevedla k odsouhlasení nového textu smlouvy.
Záměr Nizozemska od smlouvy odstoupit oznámil nizozemský ministr pro klimatickou a energetickou politiku Rob Jetten v místním parlamentu. Sám uvedl, že by preferoval, aby Nizozemsko od smlouvy odstoupilo společně s celou Evropskou unií, která je také stranou smlouvy.
"Z tohoto důvodu Nizozemsko, nejlépe spolu s celou EU, opustí Smlouvu o energetické chartě. Kdy Nizozemsko oficiálně odejde, bude teprve stanoveno," dodal mluvčí.
Smlouva se týká přeshraničních investic v energetice. Podepsalo ji na konci 90. let 20. století 50 zemí včetně všech členských států EU.
Původně byla vytvořena na ochranu investic v postsovětských zemích. V posledních letech ovšem budí kontroverze, protože země EU čelí právním krokům kvůli svým klimatickým opatřením. Například Nizozemsko bylo zažalováno německými společnostmi RWE a Uniper kvůli zákonu o postupném ukončení těžby uhlí. Soudní spor stále probíhá.
Prvním členským státem, který od smlouvy odstoupil, byla Itálie v roce 2016. Ta ovšem stále vede arbitráž kvůli zákazu průzkumu ropných a plynových projektů v Jaderském moři.
Komentáře