Reklama

26. 2. 2017  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Co radí starostům a malým majitelům vodohospodářské infrastruktury odborníci? Část první.

Již řadu let roste jak počet vlastníků, tak i provozovatelů vodohospodářské infrastruktury a dochází k atomizaci oboru vodovodů a kanalizací.
V souvislosti s cílem zajistit samofinancování oboru z plateb za vodné a stočné se ukazuje, že řada převážně menších vlastníků nemá nastavenu výši plateb za vodné a stočné na takové úrovni, která by umožňovala řádné plnění plánu financování obnovy jimi vlastněné infrastruktury. V některých případech je limitem i takzvaná sociálně únosná cena vody. Je tedy na místě položit otázku:

Jaká opatření vedoucí k zajištění dlouhodobé udržitelnosti by měl malý vlastník vodohospodářské infrastruktury učinit?

Petr Konečný, Ostravské vodárny a kanalizace a.s.:

Za sebe bych doporučil každému starostovi nebo starostce, aby především zajistili plnou transparentnost správy vodárenské infrastruktury. Řada z nich by si to mohla nesprávně vykládat tak, že plná transparentnost znamená zajištění přímé správy ze strany obce nebo jí vlastněné firmy a nezvažování správy za účasti soukromého provozovatele.

%pst%

To je ale omyl, zkušenosti a konkrétní případy jasně ukazují, že sama obec není nejlepším manažerem. Její rozhodnutí jsou delší, v řadě případů motivována více politicky, sociálním marketingem než racionálně, nehledě na postupném vytváření zájmových struktur nevytvářejících optimální a pro obec výhodnou relaci správce-dodavatelé.

Ze své relativně již delší profesní zkušenosti v oboru mohu říct, že nejlepších výsledků jsem viděl dosahovat vždy, když byla správa infrastruktury vhodně namíchána v nějakém poměru mezi soukromým, ideálně profesně vyspělým subjektem a obcí. Míra schopnosti efektivního hospodaření, vytvářejícího i dlouhodobé zdroje na financování infrastruktury, důvěra mezi vlastníky a racionalita rozhodnutí vedly vždy k největší satisfakci i na straně zákazníků, občanů.

Petr Mrkos, Pražské vodovody a kanalizace, a.s.:

Z pohledu vlastníka je odpověď na otázku poměrně jednoduchá. Odpovědný vlastník by měl zajistit dostatečné zdroje, které umožní rozumnou reprodukci stávajícího majetku a žádaný rozvoj v oblasti nového majetku.

K tomu ale musí nejprve vědět, kde se tato hranice reprodukce nachází a zde narážíme na první zádrhel.

Velké množství vlastníků vodohospodářského majetku vůbec netuší, jaká je reprodukční hodnota jejich majetku a tudíž v jaké výši je nutné vytvářet zdroje. Majetek je často veden v účetních hodnotách z dob, kdy majetek vznikal v rámci různých akcí Z a za ceny, které jsou z dnešního pohledu legrační.

Zde je nutné začít, ale k tomu je nutné mít určité znalosti nebo si najmout odborníka a ten už stojí peníze. Já bych tu otázku položil trochu jinak. Co dělá stát, který se snaží čím dál tím více vše regulovat pro to, aby přiměl vlastníky zajistit reprodukci majetku, tak aby nežili na dluh a nevytvářeli problém příštím generacím. A odpověď je, že poměrně málo.

Stát se dnes soustřeďuje výhradně na regulaci provozovatelů a na vlastníky si netroufá, protože se jedná převážně o města a obce a zásahy vůči nim jsou politicky citlivé. Já vidím hlavní problém právě zde.

Antonín Jágl, VaK Karlovarské vodovody, a.s.:

Je-li zákonným způsobem uvalena na vlastníky vodovodů a kanalizací povinnost zajišťovat služby ve veřejném zájmu a zároveň o ceně služby rozhoduje ze zákona vlastník, pak nezbývá obcím, chtějí-li si udržet vliv na cenu a úroveň veřejné služby, než být vlastníky vodovodů a kanalizací.

Počet vlastníků vodovodů a kanalizací by měl být dán počtem obcí, protože obce , které si zdůvodní před svými obyvateli, že se zřeknou vlivu na vodovody a kanalizace, mnoho není. Obce, jako vlastníci vodovodů a kanalizací, by měli mít absolutní suverenitu v rozhodování o svém provozovateli!

Dnes tomu tak není. Na druhou stanu je zřejmé, že provozování a hlavně rozvoj vodovodů a kanalizací vyžaduje vysokou odbornost v řadě oborů a značnou materiální vybavenost. ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372