Dýchá se vám i při podzimní inverzi v českobudějovické kotlině bez problémů? Pak je to i díky městské teplárně a její soustavě centrálního zásobování teplem. Vedle odsíření svých uhelných kotlů firma systematicky modernizuje i distribuční síť. Tím, že staré parovody nahrazuje ve vybraných lokalitách horkovody, klesá i spotřeba uhlí a do ovzduší míří méně spalin. Jak je to možné?
V horkovodech se využívá nižší teplota rozváděné vody a potrubí je lépe izolované. Na trasách se proto tepelné ztráty snižují až o 15 procent a v důsledku je potřeba vyrobit méně tepelné energie. Takové investice sice stojí stamiliony, ale úspory jsou značné – přes 200 terajoulů tepla ročně. Tím klesl roční objem emisí zhruba o 140 tun. Nespálené uhlí znamená i finanční úspory. Stručně řečeno – nehospodaří-li se efektivně, nelze mít konkurenceschopné ceny.
„Naším cílem je vybudovat systém dálkového vytápění, který odpovídá 21. století, včetně doprovodných služeb. Využití horkovodních sítí ale musí dávat technický a ekonomický smysl,“ říká Václav Král, předseda představenstva budějovické teplárny.
Původní parovody zásobovaly teplem a parou hlavně průmyslové podniky a tomu odpovídala jejich velikost. S lety tepelné ztráty rostly a klesala spolehlivost. Proto začala přestavba rozvodů. Dnes mají České Budějovice jednu z nejdelších sítí horkovodů, měřící už téměř 30 km. Ta také umožní využívat bezemisní teplo z jaderné elektrárny Temelín. Do ovzduší se pak ročně nevypustí 80 tisíc tun oxidu uhličitého.
„Při plánování rozvoje a modernizace nám hodně pomáhá průběžný audit stavu a provozu distribuční sítě. Máme data o jejím stáří, počtu poruch, stavu izolace a tím i o tepelných ztrátách. Umíme určit riziková místa a zvýšit bezpečnost dodávek,“ dodal Martin Žahourek, člen představenstva městského podniku.
Foto: Teplárna České Budějovice
Komentáře