Německá vláda oznámila další opatření na podporu průmyslu v oblasti cen energií. Cílem je posílit konkurenceschopnost německých firem a zatraktivnit zemi pro investory. Opatření znamenají další výhodu pro německý průmysl a zhoršení konkurenční pozice českých firem v době, kdy podniky čelí bezprecedentním výzvám a musí významně investovat do transformace.
Daň z elektřiny pro firmy ze zpracovatelského průmyslu klesne v Německu ze současných 15.37 eur/MWh na 0.50 eur/MWh, což je nejnižší možná daň podle pravidel EU. Spolková vláda dále potvrdila alokaci prostředků na kompenzaci nepřímých nákladů EU ETS pro energeticky náročné firmy až do roku 2028.
Již nyní má v řadě aspektů Evropa náročnější podmínky v mezinárodní konkurenci. Zvyšování rozdílů i v rámci Evropské unie nám proto rozhodně nepomůže. V konsolidačním balíčku české vlády kromě známého zvýšení sazby korporátní daně bylo například zrušeno osvobození u energetických daní pro metalurgické a mineralogické procesy. Příklad zrušení tohoto osvobození, které se týkalo energeticky náročných sektorů hutnictví, sklářství či keramiky, je jedním z dalších znevýhodnění našich firem. Kroky Německa ke snižování daní u energeticky náročných firem tyto rozdíly ještě zvětší.
„Velmi nebezpečný je v Česku hrozící skokový nárůst regulovaných složek ceny energie, kde poslední rozhodnutí a návrhy představují například pro energeticky náročné firmy násobné zvýšení, zatímco v Německu poplatek za OZE zůstane dále na nule a nárůst regulované složky hodlá německá vláda také mírnit. Pokračujeme proto v jednání s premiérem a dalšími ministerstvy a věříme, že během nejbližších týdnů dosáhneme kompromisního řešení, které alespoň odskok od německého přístupu zmírní oproti tomu, co nyní ERU předložilo v cenovém výměru a co mnoho energeticky náročných a mezinárodně působících firem vyděsilo,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
„Probíhající debata není o dotacích, ale o rovnosti podmínek. Další německé kroky tímto směrem tedy naši pozici budou dále ztěžovat. I proto bychom byli rádi, kdyby k tomu naše vláda přistoupila systémověji a minimálně u základních nástrojů podpory, jako jsou kompenzace nepřímých nákladů či využití výnosů z povolenek, dala jasný signál, že tyto prostředky budou do budoucna v plné výši sloužit pro firmy k podpoře dekarbonizace ekonomiky a jejich konkurenceschopnosti,“ dodává Jan Rafaj.
Komentáře