20. 12. 1958: První voda z Jeseníků přitekla do Ostravy

| autor: Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava0

20. 12. 1958: První voda z Jeseníků přitekla do Ostravy

Jedenáct dnů před vypršením stanoveného termínu bylo zahájeno zásobování právě vznikající Nové Ostravy (dnešní Poruby) vodou upravenou v nově vybudované Úpravně vody Podhradí.

Zrodil se Ostravský oblastní vodovod jako páteřní výrobní a distribuční systém pro zásobování regionu pitnou vodou. Technicky unikátní systém se v dalších desetiletích rozvíjel, modernizoval a zdokonaloval až do dnešní podoby, kdy zásobuje vodou z Jeseníků a Beskyd více než milion lidí Moravskoslezského, ale i Olomouckého kraje.

„Důvodem pro první úvahy o tom, že je potřeba pro dynamicky se rozvíjející Ostravsko jako průmyslové srdce tehdejšího Československa zajistit dostatek vodních zdrojů, byl především nedostatek těch stávajících a jejich neodpovídající vydatnost, kapacita, ale i kvalita vody.

Povodí řeky Odry je obecně poměrně chudé na podzemní zdroje vody, které do té doby sloužily nejen Ostravsku, ale také Karvinsku, Frýdecko-Místecku, Novojičínsku a Opavsku.

Platí to především pro podhůří Jeseníků a Beskyd, které jsou z hydrologického hlediska pasivní oblastmi. I proto bylo nutné pracovat s řešením, kdy budou pro vodárenské účely využity povrchové zdroje,“ vysvětluje generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Ostravský oblastní vodovod se začal budovat v roce 1954, první voda přitekla z úpravny vody v Podhradí u Vítkova do Ostravy o čtyři roky později. Za dobu své spolehlivé šedesátileté existence systém vyrobil více než 4,5 miliardy kubíků pitné vody, z toho zhruba 2,4 miliardy v největší úpravně vody v Podhradí na Vítkovsku.

Kapacita úpravny se navyšovala postupně. V roce 1958 nebyla ještě dokončena tlaková štola z Kružberku a jako zdroj pro úpravu sloužila voda z řeky Moravice, která byla čerpána do úpravny. Kapacita úpravny v té době činila 250 litrů za sekundu.

Po dokončení štoly se v roce 1959 zvýšila kapacita na 500 sekundových litrů, při ukončení první etapy výstavby v roce 1962 šlo o 1 000 litrů za sekundu. Po deseti letech fungování dosáhla úpravna kapacitu 2000 litrů za sekundu, čímž byla největším provozem svého druhu v tehdejším Československu.

„Ostravský oblastní vodovod byl od počátku unikátní jednak svým technickým řešením, kdy je až na výjimky gravitační, ale také tím, že jako jediný systém v tehdejším Československu začal využívat v takovém měřítku pro výrobu pitné vody povrchové zdroje,“ vysvětluje ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek.

Plány, jak by měl celý komplexní systém vypadat a fungovat se v čase opakovaně měnily, modifikovaly a upřesňovaly. Například podle původní studie se měla voda odebírat z hráze přehrady, nebylo jasné, kam budou umístěny koncové vodojemy, protože tehdejší Ostrava neměla zpracovaný územní plán, ani kde bude umístěna úpravna surové vody.

Jako chybný se podle něj ukázal i předpoklad, že vodu z nádrže je možné vést pouze potrubím, proti čemuž se stavěla příroda v podobě neschůdného a členitého údolí Moravice.

Proto bylo nakonec nutné v náročných podmínkách vybudovat ražené štoly pod horským masivem. Jednoznačná shoda nepanovala ani v tom, kolik lidí by měl systém zásobovat a jak se bude vyvíjet výše její spotřeby.

Souběžně s výstavbou úpravny vody v Podhradí se budovaly přívodní řady pro dopravu pitné vody do Ostravy, což se v daném termínu podařilo, a první voda přitekla do vodojemů v tehdejším samostatném Krásném Poli u Ostravy ráno 20. prosince.

Ostravský oblastní vodovod dnes:

  • Délka vodovodní sítě je v současnosti 504 kilometrů převážně ocelového potrubí.
  • Tři úpravny vody systému (Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku, Nová Ves z Frýdlantu nad Ostravicí a Podhradí u Vítkova) mají výrobní kapacitu 5350 litrů za sekundu a upravují vodu z údolních nádrží v Beskydech a podhůří Jeseníků (Morávka, Šance a kaskáda Slezská Harta- Kružberk) ve správě státního podniku Povodí Odry.
  • Systém Ostravského oblastního vodovodu má dvě části: Kružberský skupinový vodovod a Beskydský skupinový vodovod.
  • 113 vodojemů systému má kapacitu téměř 303 tisíc kubíků pitné vody.
  • Centrální úpravny jsou vzájemně propojeny systémem kapacitních přivaděčů s velkokapacitními vodojemy, což nám umožňuje v případě potřeby do značné míry eliminovat problémy s kapacitou některého ze zdrojů a zajistit vysokou spolehlivost a plynulost dodávek.
  • Systém je unikátní tím, že je až na výjimky v podobě čerpání do vodojemů nad Čeladnou, Vítkovem nebo Orlovou gravitační. To s sebou během výstavby přineslo řadu výzev nejen pro projektanty, ale také zhotovitele

Úpravna vody Podhradí

  • Unikátní technické dílo je příkladem průmyslové technické architektury z dílny architekta Cyrila Kajnara. Dominantou nad vstupní částí je rozsáhlý reliéf národního umělce Vincence Makovského z cyklu Voda v našem životě.
  • Zdrojem surové vody je údolní nádrž Kružberk a výše položená Slezská Harta.
  • Surová vody je transportována 6,7 kilometru dlouhou tlakovou štolou, která byla ražena v náročných geologických podmínkách v letech 1954-1958.
  • Jde o největší úpravnu SmVaK Ostrava s maximální výrobní kapacitou 2 700 litrů za sekundu. Zásobuje významnou část Moravskoslezského, ale také Olomouckého kraje (Přerovsko).
  • Za dobu své existence vyrobila 2,4 miliardy m3 pitné vody. V letech 2015-2016 prošla úpravna významnou modernizací strojního a elektrotechnologického zařízení.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Satturn
AB Plast
Nadace partnerství
Partner - SOVAK