Tag: OHROŽENÉ DRUHY

Stavební novela oslabuje ochranu přírody. Zrychlení staveb jisté není

Skupina JARO spolu s dalšími organizacemi vyzývá poslance, aby nepřehlasovali zamítnutí rozsáhlé novely stavebního zákona Senátem. K výzvě se zatím připojilo 16 organizací. Upozorňují především na změny ochrany zemědělské půdy, krajiny a zvláště chráněných druhů, přesun části rozhodování na stavební úřady a omezení veřejné kontroly. Senát návrh 20. srpna zamítl 55 hlasy z 66 přítomných. Poslanecká sněmovna se k němu může vrátit na schůzi začínající 8. září.

Dlouhodobý monitoring bobra pomáhá lépe chránit rybniční krajinu

Návrat bobra evropského do české krajiny patří k úspěchům druhové ochrany. Jako tzv. ekosystémový inženýr významně ovlivňuje prostředí vodních toků a nádrží. V intenzivně využívané rybniční krajině však jeho aktivita může současně poškozovat břehy a hráze, zaplavovat okolní pozemky nebo zasahovat do dřevinných porostů.

Rostlinná společenstva Evropy se zahušťují a přibývá druhů vyžadujících dusík

Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří zanalyzovali téměř 650 tisíc vegetačních ploch v Evropě v období let 1960 až 2020.

Světový den divoké přírody 2026: Rok rostlin, které léčí, a partnerství, které chrání

Divoká příroda mizí před očima – ubývají druhy i jejich stanoviště a narůstá nelegální obchod se zvířaty i rostlinami. Mezi nejohroženější patří léčivé a aromatické rostliny, na které se letos zaměřuje Světový den divoké přírody 2026. Ty jsou zásadní pro tradiční i moderní medicínu, zároveň však čelí tlaku nadměrného sběru, změn prostředí i ilegálních dovozů.

Urbánní ekologie: města jako laboratoř biodiverzity 21. století

Biologové volají po širším etablování urbánní ekologie pomocí využití internetových dat a popisu nových druhů. Města dnes nejsou biologickou periferií, ale laboratoří rychlé evoluce a místem nálezů nových druhů. Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU upozorňují, že bez systematického využití veřejně dostupných digitálních stop – fotografií či videí – a bez cíleného popisu dosud neznámých organismů může zůstat část městské biodiverzity pro vědu i ochranu přírody neviditelná.