Z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění vyplývá, že většina Němců pochybuje o tom, že samotné obnovitelné zdroje zajistí zemi dostatek proudu, a 37 % respondentů považuje další využívání jaderné energie za smysluplné; u východních Němců je to dokonce 48 %.
Z politiků po dalším využívání jádra volají hlavně někteří představitelé CDU, největší vládní strany kancléřky Merkelové. Výslovně se z politiků CDU pro obnovení diskuse k jaderné energetice vyjádřili saský premiér Michael Kretschmer, poslanec zemského sněmu Šlesvicka-Holštýnska Hans-Jörn Arp a místopředseda ekonomické rady CDU Friedrich Merz, který souběžné odstavování jaderných a uhelných elektráren přirovnal k operaci srdce bez narkózy.
Z dalších členů CDU pak předseda vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff upozorňuje v souvislosti s uzavíráním reaktorů na riziko blackoutu a premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet varuje, že "po roce 2023 přijde země o více než deset gigawatt proudu".
Do veřejné debaty v médiích se zapojily i některé instituce. Spolkový výbor pro hospodářství, pracovní místa a daně navrhuje, aby se jako "možná varianta výroby energie bez emisí CO2" přezkoumaly projekty zaměřené na jadernou fúzi a malé modulární reaktory. Odborový svaz Deutscher Gewerkschaftsbund upozorňuje, že spolková vláda doposud nezodpověděla otázku, jak bude zajištěno zásobování proudem poté, co se země vzdá jaderné a uhelné energie.
Pro obnovu diskuse o německé energetické politice, která je nyní založena na masivní podpoře obnovitelných zdrojů a odstavování jaderných a uhelných elektráren, se vyslovuje také celá řada ekonomů, vědců a průmyslníků.
Profesor ekonomie na univerzitě v Mnichově, poradce spolkového ministra hospodářství a bývalý ředitel prestižního Ústavu pro ekonomický výzkum Hans-Werner Sinn vyzývá, aby lidé uvažovali o návratu k jádru.
Jürgen Hambrecht, předseda dozorčí rady společnosti BASF, Lino Guzzella, profesor technické univerzity v Curychu, a Lars Josefsson, bývalý předseda představenstva koncernu Vattenfall, zveřejnili text "Jaderná energie? Ano, prosím", ve kterém píší, že pokud svět bere ochranu klimatu vážně, měl by se odpoutat od jakýchkoli ideologií a zvážit využívání jaderné energie.
Sabine Herlitschka, předsedkyně představenstva nadnárodní společnosti Infineon Technologies AG, říká, že není třeba diskutovat o tom, ,,zda potřebujeme více jaderné energie, abychom dosáhli klimatických cílů. Místo toho je nutné využít veškerý potenciál, který máme". Profesor ekonomie na univerzitě v Magdeburgu Reint E. Gropp nechápe situaci, kdy se Německo vzdává uhlí, aby snížilo emise CO2, a zároveň upouští od jaderné energie, která může v redukci skleníkových plynů sehrát významnou roli.
Proti tomu, aby se debata o současné německé energetické politice znovu otevírala, se naopak v průběhu prvních týdnů tohoto roku veřejně vyslovil předseda SPD v Bundestagu Matthias Miersch, který úvahy o návratu označil za "vysoce nebezpečné a zcela mylné". Předseda Zelených v bavorském parlamentu Ludwig Hartmann považuje odpojení jaderných a uhelných elektráren za důležité a je rád, že k němu zanedlouho dojde.
Ministr životního prostředí a energetiky Jan Philipp Albrecht ze stejné strany prohlásil, že debata na toto téma "není na pořadu dne". Předseda Zelených v parlamentu Šlesvicka-Holštýnska Steffen Regis uvedl, že tato spolková země bude v uzavírání jaderných elektráren pokračovat, a předseda frakce SPD v tamním parlamentu Ralf Stegner označil úvahy o návratu k jádru za nesmysl.
Kancléřka Angela Merkelková se do této veřejné diskuse dosud nezapojila. O politice energiewende, jež ročně stojí Německo dvanáct miliard dolarů, stále mluví jako o jediné alternativě a na Světovém ekonomickém fóru v Davosu podle vlastních slov hovořila "s hrdostí" o tom, že se Německo do roku 2022 vzdá jaderné energie a do roku 2038 uhlí.
Foto: pixabay
Komentáře