Poprvé od roku 2019 loni energetici připojili pět nových větrných elektráren. Loni také v Česku vznikla první výrobna zeleného vodíku. Dál rostl zájem domácností, obcí i firem o obnovitelné energie. O stovky procent meziročně vzrostl zájem rodin v bytových domech o fotovoltaiky, tepelná čerpadla i solární kolektory.
„To je dobrý signál, protože obnovitelné zdroje se tak dostávají ke středněpříjmovým a nízkopříjmovým domácnostem. Hodně se na tom podepsaly i zjednodušení pro malé zdroje a zprávy o sdílení elektřiny, které začne v červenci,” komentuje výroční statistiky Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE).
V roce 2024 by podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie mohl překročit 20 %. Klíčem ke zrychlení nástupu obnovitelných zdrojů je zjednodušení jejich povolování. Důležitou roli hlavně pro větší obnovitelné zdroje zdroje v tom sehraje Dopravní a energetický stavební úřad, který začal fungovat od 1. ledna a aktuálně nabírá úředníky, a dále jednotné environmentální stanovisko, které od ledna spojil většinu razítek na ochranu přírody do jednoho a může být součástí jednoho kompletního povolení u zmiňovaného úřadu. Oproti tomu rozvoji malých vodních elektráren brání blokace lokalit, kde elektrárny historicky stály, v důsledku ochrany životního prostředí a rovněž blokace pozemků kvůli vztahům se správci pozemků podél vodních toků.
„Třetím pilířem úspěchu bude dokončení zkrácení povolovacího procesu na maximálně dva roky zahrnující vymezení oblastí pro obnovitelné zdroje včetně akceleračních zón, ty by od příštího roku měly také stanovit kam obnovitelné zdroje, v tuto fázi především vítr a fotovoltaika, patří podmíněně, a kam s velkou pravděpodobností nikoliv. Novým standardem pro získání všech povolení pak tedy budou dva, v akceleračních zónách dokonce jeden rok. To je zásadní změna proti současným deseti a více letům, které potřebujete na každou větrnou elektrárnu,” shrnuje asi nejočekávanější úkol tohoto roku Chalupa, který se tématem zabývá v rámci svého působení na MPO, které tuto agendu jako gestor koordinuje.
V roce 2023 si zákazníci pořídili desetitisíce nových zdrojů na dřevo a pelety: vedle tisíců akumulačních kamen i desítky tisíc krbů, kotlů, kamen a dalších zdrojů na biomasu.
Na odchodu od uhelné energetiky se Vláda už shodla, masivní přechod energetiky na zemní plyn však Komora OZE považuje za strategickou chybu, kterou je možné nahradit masivním rozvojem využívání všech dostupných obnovitelných zdrojů v čele s biometanem, soustavami tepelných čerpadel či například geotermální energií. Více než polovina alokace podprogramu HEAT v Modernizačním fondu je již rezervováno, a to převážně na investice do zdrojů na fosilní zemní plyn. Celý HEAT disponuje přibližně 110 miliardami a je hlavním zdrojem na modernizace soustav centrálního zásobování teplem (SCZT).
„Plyn byl ve hře před dvaceti, třiceti lety, jenže Česko tenkrát udělalo v modernizaci jen půlkrok: namísto přechodu na plynové zdroje se jen vyčistily ty uhelné. Vracet se zpátky nemá smysl, teď je potřeba přejít především na obnovitelné zdroje, jinak jsme o krok pozadu. V teplárenství se dosud opomíjelo využití potenciálu geotermální energie a energie okolního prostředí v kombinaci s tepelnými čerpadly, jež velmi efektivně využijí také odpadní teplo například z čistíren odpadních vod, datových center nebo v budoucnu při chlazení elektrolyzérů na výrobu vodíku. V některých oblastech je ještě potenciál v biomase,” varuje Chalupa.
Prioritní orientaci teplárenství na zemní plyn, která je podpořena programem HEAT Modernizačního fondu, považuje Komora OZE za problematickou jak z pohledu plnění klimatických cílů, tak z pohledu energetické soběstačnosti a cenové stability pro zákazníky.
Velkou zkouškou pro Vládu ale letos bude zákaz používání kotlů na tuhá paliva 3. emisní třídy, který po několika odsunech přijde od 1. září. Nejméně 150 tisíc domácností čeká změna vytápění. Podle Komory OZE se domácnosti budou rozhodovat mezi nejlevnějšími zdroji, kterými jsou plynové kotle, o něco dražšími kotli na biomasu či tepelnými čerpadly.
Na poslední dva zdroje však lze čerpat dotaci z Nové zelené úsporám a v případě nízkopříjmových domácností i z Kotlíkových dotací. Jako problém se v praxi rýsuje dočasný pokles ceny plynu, který vede některé uživatele k zachování vytápění plynem, což dlouhodobě platit nebude a přináší významné riziko ohrožení naplňování národních a evropských cílů v oblasti snižování emisí a energetické bezpečnosti. Podle Komory OZE by tak zvýšená cena u regulovaných plateb za elektřinu a aktuálně levný plyn mohli brzy začít hrát do karet plynovým kotlům.
„To je ale velmi ošemetné a může to dostat domácnosti do pasti, protože cena plynu umí hodně kolísat a pro řadu domácností to může do budoucna znamenat velký problém, jak jsme viděli nedávno. Vláda by měla domácnostem vyjít vstříc, dát jim jasný signál, nastavit jasně dlouhodobě motivační podmínky a podpořit je v nákupu sice na pořízení dražšího obnovitelného zdroje, který ale přináší nejudržitelnější, cenově stabilní a dlouhodobě nejlevnější způsob vytápění,” navrhuje Chalupa.
„Další odklady zákazu špinavých kotlů ze strany Ministerstva životního prostředí, věříme, nebudou připadat v úvahu,” dodal Chalupa. Česko čekají letos i dvě evropská prvenství: jako patrně první země v EU Česko od července zavádí právo aktivních zákazníků na jednoduché sdílení energie. A mezi prvními začíná aktivně rozvíjet geotermální výrobu tepla a chladu ve strukturálně postižených regionech, k čemuž vyzval před pár dny Europarlament.
Důležitou součástí snah Komory OZE, které směřují k naplnění klimatických cílů, je i snaha o udržení a nezhoršení podmínek pro provoz stávajících OZE. Zde je důležité podtrhnout „převažující veřejný zájem”, který by měl být pro rozvoj (ale i provoz) OZE v ČR implementován do dalších relevantních právních norem a také v praxi uplatňován. V tomto ohledu Komora OZE konstatuje velký rozpor s tímto principem při postupu MŽP při stanovení omezujících (vylučujících) podmínek pro investiční podporu výstavby nových MVE v rámci programu OP TAK.
Komentáře