Oběhové hospodářství v praxi

Existuje metoda, která dokáže přeměnit i do této doby nevyužitelné složky odpadu na něco, co se využít dá.

Proces plazmového zplyňování neprodukuje žádné emise a zrecykluje odpad na obchodovatelný syntetický plyn (syngas) a vitrifikát, který se dá využít ve stavebnictví.

Celý tento technologický proces je založen na využití tzv. plazmy

Plazma je vysoce ionizovaný plyn obsahující atomy, které ztratily jeden, nebo více elektronů. Atomy jsou tedy elektricky nabité a aktivní. Jelikož se plazma chová jinak než běžné kapalné, pevné nebo plynné skupenství hmoty, hovoří se někdy o čtvrtém skupenství hmoty.

Příkladem vzniku plazmy v přírodě je výboj blesku, při kterém může teplota dosáhnout více než 7000 oC.

Světovým lídrem v komerčním využití tohoto technologického procesu je kanadská společnost Westinghouse Plasma Corporation

Plazmový reaktor této společnosti zpracovává podrcený komunální odpad nebo jiný materiál. Ve spodní části reaktoru jsou umístěny plazmové hořáky, ve kterých je vytvářen elektrický oblouk podobný blesku a v přítomnosti řízeně vháněného vzduchu či kyslíku dochází k tvorbě plazmy.

Technologii plazmového zplyňování je principiálně úplně jedno, zda má odpad výhřevnost 4 nebo 6 nebo 13 MJ/kg. V této technologii nejde o spalování odpadu. Ten technologicky nikdy není spjat s termínem spálení nebo hoření, ale přeměňuje odpad látkově na syngas a vitrifikát.

Díky tomu se může celý objem směsného komunálního odpadu stát zdrojem pro další využití.

Veškerý komunální odpad po primárním vytřídění všech využitelných složek, jako je papír, plast, kov, sklo a bioodpad má stále ještě potenciální výhřevnost kolem 10 MJ/kg, ale jeho další jakékoliv sekundární zpracování už není ekonomicky výhodné a je před možným koncovým energetickým využitím klasickou konvenční technologií velmi kontraproduktivní .

Využít se dá téměř ...