Speciální hnědé nádoby k separaci bioodpadu jsou v Praze k vidění čím dál častěji. V ulicích metropole se jich momentálně nachází více než 38 tisíc, což představuje meziročně zhruba pětinový nárůst. V praxi to znamená, že tento druh odpadu může třídit přibližně čtvrt milionu lidí. Obsah hnědých popelnic putuje do kompostáren, kde z něj vzniká cenná výživa například pro městskou zeleň. V nádobách na bioodpad se ale občas objeví i něco, co dovnitř rozhodně nepatří. Například podestýlka po domácích mazlíčcích může znamenat riziko kontaminace a znehodnocení už vytříděného odpadu.
Biologická složka platila dlouhé roky za popelku odpadového hospodářství. V posledních letech ale zájem o její separaci roste na straně měst, komunálních služeb i samotných spotřebitelů a občanů. Data ukazují, že popularita třídění v metropoli dál stoupá. Z bioodpadu se tak stává doslova poklad.
„Je to základní ingredience pro výrobu výživného a na organické látky bohatého kompostu. Ten dodává potřebné živiny do půdy například v pražských parcích,“ vyzdvihuje hlavní přednosti této složky odpadu tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický a dodává: „Jeho separace naplňuje předpoklady cirkulární ekonomiky, protože s odpadem se zachází jako s cenným zdrojem, který je pro energetické využití v malešické spalovně zcela nevhodný kvůli nízké výhřevnosti.“ Stále totiž platí, že přibližně 30 % obsahu směsného komunálního odpadu zbytečně tvoří kompostovatelná biologická složka.
Separace bioodpadu je trendy
Podle dat z loňska se nejméně bioodpadu vyseparuje začátkem roku, nejvíce pak na jaře a na podzim. V lednu 2022 svezly v součtu všechny pražské svozové společnosti 109,5 tuny bioodpadu. V květnu to bylo 1 573 tuny. Největší nápor zažily kompostárny v září, kdy v nich skončilo 1 838 tun bioodpadu. Za celý rok 2022 se pak svezlo 12 845 tun.
Lidé v třídění často zbytečně chybují
Hnědá popelnice se řídí jinými pravidly než vlastní kompost na zahrádce, má to své důvody. Například podestýlka po domácích mazlíčcích může znamenat riziko kontaminace patogeny a parazity včetně jejich spór, a následné znehodnocení obsahu celé nádoby. Takto znečištěný bioodpad kompostárny odmítají, k jeho dalšímu zpracování proto dochází až na bioplynové stanici.
Kam s ním?
Nerudovskou otázku ohledně listí si během podzimu kladou primárně zahrádkáři a majitelé rodinných domů se zahradami. Zastupitelé hlavního města Prahy rozhodli o zákazu spalování suchého rostlinného materiálu s cílem zvýšení požární bezpečnosti a zlepšení kvality ovzduší. I v tomto případě představuje řešení biopopelnice, velkoobjemový kontejner na bioodpad nebo sběrný dvůr.
„Kompostování a důsledný sběr spadaného listí pomáhá i v boji s klíněnkou jírovcovou, kterou jsou napadené kaštany v metropoli. Účinnou obranou proti tomuto škůdci je sběr listí a následné kompostování, nebo spálení,“ dodává závěrem mluvčí Pražských služeb.
Množství vytříděného bioodpadu od občanů ve sběrných nádobách v Praze v letech 2020–2022 v tunách:
- 2020: 4 995
- 2021: 6 435,19
- 2022: 12 845,86
Do bioodpadu patří:
Do biopopelnic patří pouze rostlinný odpad. Je možné separovat trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky rostlin, zeminu z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpku z větví a keřů, piliny, hobliny, kůru, seno a slámu.
Do bioodpadu nepatří:
Do nádob naopak nepatří všechny typy sáčků a obalových materiálů, kosti, kůže, oleje, mléčné výrobky, podestýlky domácích zvířat, zvířecí exkrementy, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata, kontaminované piliny nebo hobliny a kůra.
Komentáře