Zároveň v rámci plenárního zasedání každý stát deklaruje, jak plní své závazky např. v oblasti snižování emisí skleníkových plynů vůči Pařížské dohodě, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016 (více zde).
Ministr životního prostředí Richard Brabec ve svém projevu za Českou republiku vyzdvihl závazek ČR ke snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 40% oproti roku 1990 do roku 2030, kdy pomoci k naplnění tohoto závazku mají zejména opatření v oblasti energetiky, posilování energetické účinnosti (např. díky programu Nová zelená úsporám nebo OPŽP 2014-2020), opatření v zemědělství, dopravě (např. skrze podporu alternativních pohonů v dopravě na tomto odkazu ad.).
Projev ministra Brabce (PDF, 74 kB)
K aktuálnímu stavu ministr Brabec dodává: „Vyjednávání v Marakeši nejsou nijak jednoduchá. Pařížská dohoda vstoupila v platnost poměrně rychle a do dnešního dne ji ratifikovalo 110 států z celkových více než 190, což je obrovský úspěch, na druhou stranu takovou rychlost nikdo neočekával.
Obecně se počítalo s tím, že se nejprve postupně vyjednají detaily naplňování Pařížské dohody, zejména jakým způsobem měřit závazky snižování emisí jednotlivých států, jak zajistit financování snižování emisí a adaptace vůči negativním dopadům změny klimatu a kdo přesně a v jaké výši bude přispívat.
Ne všechny státy jsou totiž tak jako Česká republika připraveny své závazky ke snižování emisí skleníkových plynů okamžitě plnit. Dosáhnout přijatelného kompromisu je tak pochopitelně zdlouhavé a obtížné. Přesto je tady v Marakeši zřejmé, že mají státy velkou vůli se dohodnout na kompletně nových pravidlech, a to nejpozději do roku 2018.
Pro Českou republiku je nyní klíčová ratifikace Pařížské dohody, která se ve Sněmovně začala projednávat minulý týden, abychom se mohli co nejdříve zařadit mezi ostatní státy, které ratifikací Pařížské dohody deklarují svůj jednoznačný postoj a závazek vůči omezení nárůstu průměrné globální teploty.“
Světová meteorologická organizace (WMO) mimo jiné v pondělí zveřejnila předběžné údaje o oteplení planety za rok 2016, který bude zřejmě nejteplejším v historii od počátku měření koncem 19. století.
Průměrná globální teplota je letos 1,2 stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí (na tomto odkazu). Jedním z cílů Pařížské dohody je právě udržení průměrné globální teploty pod 2 stupni Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.
Komentáře