Vyhazování vysloužilých elektrospotřebičů do běžného komunálního odpadu není jen drobným prohřeškem proti pravidlům třídění, ale představuje vážné bezpečnostní a požární riziko. Přestože v České republice existuje hustá síť míst zpětného odběru, mnoho lidí si stále neuvědomuje, co všechno do kategorie elektroodpadu spadá.
Jejich zařízení tak často nesprávně končí v černých popelnicích. Kolik procent komunálního odpadu elektronické přístroje tvoří i jaká skutečná rizika při jejich nesprávné likvidaci hrozí, popisuje ve svém komentáři obchodní manažer společnosti REMA Systém David Chytil.
Jde o fenomén, který odborníci nazývají jako “neviditelný” elektroodpad. Lidé jednoduše špatně vyhodnotí povahu předmětů, které denně používají, a ty pak nesprávně končí ve směsném odpadu. Ročně se tak v černých popelnicích objevují tuny kabelů, elektronických hraček nebo cigaret, USB flash disků i dalších chytrých zařízení – dohromady tvoří přibližně 0,52 % objemu komunálního odpadu. A ačkoli se takové číslo může zdát na první pohled zanedbatelné, v celkovém součtu jde o obrovské množství materiálu.
Na každého obyvatele se v Česku nedostanou k řádné recyklaci zhruba tři kilogramy drobných elektrozařízení ročně. Podle celosvětových dat organizace The WEEE Forum dosahuje například míra recyklace elektronických hraček jen alarmujících 10 %, přestože jich v odpadu ročně končí přes sedm miliard kusů. Důvod? Problematické je pro běžného spotřebitele hlavně identifikovat běžný výrobek jako elektroodpad.
Obecným a jednoduchým pravidlem proto zůstává, že pokud zařízení hraje, mluví, svítí, obsahuje jakékoli elektronické prvky, jako jsou čipy, senzory či topné spirály nebo potřebuje ke svému fungování elektrický proud nebo baterie, stává se po dosloužení elektroodpadem, který do běžného koše nepatří. Typickým příkladem jsou dálkově ovládaná autíčka, hrající knížky, mluvící plyšáci, ale v poslední době také jednorázové elektronické cigarety, kterých se ročně vyhodí tolik, kolik by vážilo šest Eiffelových věží. Každé takové zařízení je přitom povinně opatřeno symbolem přeškrtnuté popelnice, který jasně signalizuje, že až doslouží, nesmí skončit ve směsném odpadu.
Hrozí exploze i rozsáhlé požáry
Skutečné nebezpečí totiž nastává ve chvíli, kdy se tato drobná elektronika dostane do kontaktu s mechanizačními procesy odpadového hospodářství. Při stlačování odpadu v popelářských vozech nebo na třídících linkách dochází k mechanickému poškození elektronických komponentů a baterií, což vede k okamžitým explozím nebo zahoření. Takové požáry mají extrémně rychlý rozvoj a v prostředí plném hořlavého komunálního odpadu se šíří velmi agresivně, čímž bezprostředně ohrožují pracovníky a způsobují milionové škody. Tuto rizikovost pak potvrzují i společné kontroly České inspekce životního prostředí a Hasičského záchranného sboru z druhé poloviny loňského roku, které odhalily rozlámané mobilní telefony i další elektroniku přímo na aktivních plochách skládek, kde fungují jako nebezpečný iniciační zdroj požáru.
Důsledné třídění je tedy jedinou cestou, jak tato rizika eliminovat a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Správným odevzdáním elektrozařízení do sběrných dvorů nebo v rámci systému zpětného odběru lze nejen předejít nehodám, ale zároveň také snížit emise CO2 nebo ušetřit cenné suroviny, včetně vzácných kovů. I jedna špatně vytříděná elektronická hračka přitom může napáchat obrovské škody – je proto nezbytné, aby spotřebitelé k vyřazeným přístrojům vždy přistupovali s opatrnostní a maximální zodpovědností.
Komentáře