Daně za skládkování a spalování odpadů v mezinárodním srovnání

Téměř ve všech státech EU, se vzácnou výjimkou Německa (jakož i Rumunska a Litvy), existuje daň za skládkování odpadů. V některých zemích mají i daň za spalování odpadu, kterou v jiných státech zase zrušili.

Mezinárodní srovnání ukazuje v rámci EU, ale i ve státech, jako jsou USA, Austrálie nebo Nový Zéland, trend směřující k dani za skládkování, ale odklon od daně za spalování odpadu.

Pojem daň

Úprava odpadů, zejména i v případě spalování, podléhá obecně tím nejrůznějším daním, např. dani z obratu, spotřební dani a dani z energií, dani z příjmu nebo dani za skládkování nebo spalování, nebo odvodem.

%pst%

V dalším textu se budeme věnovat pouze těm daním resp. odvodům, které souvisí konkrétně s činností subjektu provádějícího skládkování nebo spalování odpadu. Článek se nevěnuje poplatku za povolení vstupu na skládku (tzv. Gate fee).

Neexistuje úprava EU k zákazu skládkování a k dani za skládkování

V současnosti na úrovni EU neexistuje obecný zákaz skládkování a nejsou předpisy týkající se daní za skládkování nebo spalování odpadů. Aktuálně se v EU diskutuje o zákazu skládkování od roku 2030, ale některé země ho odmítají, proto není v současnosti jasné, kdy a zda vůbec bude tento zákaz schválen.

Účel daně za skládkování a spalování odpadů

Daně za skládkování a spalování mají současně plnit zejména dva cíle, a to vyvolat řídicí efekt při toku odpadu a generovat prostředky na pokrytí výdajů souvisejících se životním prostředím, např. na sanaci starých ekologických zátěží.

Pomocí daně za skládkování se má zredukovat cenová výhoda skládkování oproti spalování odpadů nebo recyklaci a tím se má tok odpadů přesměrovat na spalování. Daní za spalování odpadu se má zatraktivnit recyklace resp. opětovného využívání odpadů.

Praxe však ukazuje, že tento daňový efekt odklonu od skládek a směřování k spalovnám resp. na recyklaci, nastane skutečně jen tehdy, když většina odpadu podléhá obecnému zákazu skládkování nebo náklady skládkování jsou v důsledku daně vyšší než náklady na spalování odpadu.

Zatímco jsou náklady spojené se skládkováním, bez ohledu na daň za skládkování nižší než náklady spojené se spalováním, daň za skládkování zůstává jen v poloze získávání prostředků pro stát bez řídícího efektu.

Hranice obcházení daní prostřednictvím exportů

Obecně platí "moudrost", že "odpad si vždy hledá nejlevnější jámu". V minulosti se ukázalo, že řídící efekt daně za skládkování nebo úpravy odpadů spočívá v tom, že odpady se přepraví do zahraničí.

Ve Spojeném království mají od roku 1996 daň za skládkování a v roce 2010 zrušily omezení exportu druhotných paliv (RDF Refused Derived Fuels). Následně se např. v roce 2013 vyexportovalo téměř 1,6 milionu tun druhotných paliv, což odpovídá nárůstu téměř 80 % oproti roku 2012. Ve srovnání s rokem 2011 představuje nárůst dokonce hrdých 570 %.

Podobně to bylo mezi Norskem a Švédskem v letech 2006 - 2010. Jelikož Švédsko nemělo k dispozici dostatek odpadu na spalování, zrušilo daň za spalování odpadu, kterou zavedlo v roce 2006, a následně odebralo masy odpadu z Norska. Aby se zabránilo tomuto hromadnému odlivu odpadu, i Norsko zrušilo daň za spalování zavedenou v roce 1999.

I když v rámci EU zásadně platí volný pohyb zboží a volný pohyb služeb i pro odpad, nařízení o přepravě odpadů a rámcová směrnice o odpadech poskytují státům několik nástrojů na částečné omezení odpadového turismu.

Skládkování odpadů představuje odstraňování, ke kterému může vyvážející země, jakož i dovážející země, odmítnout poskytnout souhlas. Při přepravě na zhodnocení jsou naproti tomu možnosti států vyslovit námitky velmi omezené. Ve výjimečných případech může stát i stanovit, že odpady se musí nabídnout některým zařízením a exportovat se mohou pouze tehdy, když toto zařízení nepřijme tento odpad.

Přípustné je i zachování řídícího efektu podle rakouského modelu zdanění vývozu odpadu, pokud se uplatňuje nediskriminačně, a oproti zdaňování domácího zpracování odpadů představuje znevýhodnění.

Zákazy skládkování

Ze statistik, jako např. Eurostat, vyplývá, že přes existenci daně za skládkování se odpady budou skládkovat do té doby, pokud to bude dovoleno. Jen celkový nebo dílčí zákaz skládkování vede k tomu, že se odpady již skutečně nebudou ukládat na skládku.

Zákazy skládkování a přehled daní

Následující tabulka poskytuje hrubý přehled zákazů skládkování a daní za skládkování a spalování odpadů. Je třeba poznamenat, že v žádné zemi neplatí absolutně.