Skupina COMPAG Brantner green solutions slavnostně otevřela další závod, který má zvýšit potenciál využití druhotných surovin na českém trhu. Nejen o této investici, ale i o dalších plánech a vizích této skupiny jsme vedli rozhovor s Radkem Lizcem, jednatelem pro Českou republiku.
Není to tak dlouho, co jsme se bavili o vaší vizi spolupráce municipalit se soukromým sektorem a zakládání společných podniků zajišťující odpadové hospodářství ve městech a obcích. Je toto případ i nově otevřené třídící linky v Radimi u Kolína?
Ano, je to přesně ten případ a třeba na tomto příkladu chceme ukázat, že podobná spolupráce opravdu dává smysl. Na tomto místě bych chtěl zvláště poděkovat za vizionářství i panu starostovi obce, panu Martinu Sýkorovi a panu místostarostovi Karlu Mrázkovi, že s námi do této spolupráce šli. Díky tomuto přístupu, kdy se spojí znalosti municipální sféry, know-how a finanční zdroje jde všechno snáze. Tato strategie pak přináší celému regionu nejen udržitelný systém využití odpadu, ale dokáže i zlevnit náklady na odpadové hospodářství obcím a městům.
K vlastnímu provozu třídící linky, jaké cíle si kladete?
Hlavním parametrem úspěchu projektu je naplnění předpokládané kapacity. S touto linkou cílíme minimálně na 15.000 t. zpracovaných plastů ročně. Samozřejmě chceme v tomto zařízení zajistit navíc základní třídění a lisování papíru ze separovaného sběru. Provoz linky na plný plyn chceme spustit nejpozději na konci listopadu tohoto roku.
Touto investicí však naše vize nekončí, určitě bychom rádi implementovali v místě další zpracování plastů k jejich dalšímu využití už jako výrobku pro koncové zákazníky jako regranulát například pro automobilový průmysl.
Abychom zůstali ještě chvíli u společnosti COMPAG Radim s.r.o., jak to vlastně opravdu celé funguje a máte další společné plány?
Společnost COMPAG Radim s.r.o. má dva společníky, kteří o všem rozhodují společně, tedy jeden bez druhé neuděláme nic. Každá ze stran má pak svého jednatele a ti společně firmu řídí. Začínáme třídící linkou, ale ta představa je opět podobná jako u našich jiných PPP projektů. Postupně chceme nejen rozšiřovat portfolio komunálních služeb pro celý region Kolínska a Kutnohorska, ale zabýváme se dalšími otázkami výzev odpadového hospodářství v České republice, které nás čekají s příchodem „zákazu“ skládkování od roku 2030.
Všechny tyto plány mají za cíl přinést udržitelnou ekonomiku společnosti COMPAG Radim s.r.o. a naplnění vize řešení odpadového hospodářství pro region. Tedy takto samozřejmě pro obec to znamená i přínos následně v podobě výplaty dividendy, tedy nemalý příjem do rozpočtu obce. Prostě PPP modely jsou hluboko zakořeněny v našem DNA a jsme schopni je aplikovat na celém území České republiky.
Když mluvíme o roku 2030 a zákazu skládkování, jaká je vaše vize?
Možností, jak řešit zákaz skládkování je samozřejmě několik. Když jsem zmiňoval naše DNA, tak tam je zanesena ještě další část informace. Recyklace, uvádění nových produktů z odpadů na trh a úspora emisní stopy. Nechceme odpad prostě skládkovat či spalovat. Pod naším heslem #creatingcleancycles si představujeme naplnění nějakého vyššího principu a ten využít i k tomu, že dokážeme uspořit další finanční prostředky, aby koncový zákazník získal službu za příznivějších cenových podmínek než doposud. Takže, když někdo mluví o tom, že od roku 2030 bude vše dražší, my ve skupině Brantner green solutions hledáme společně technologické možnosti, jak naopak i přes zákaz skládkování službu zlevnit.
Můžete být v tomto smyslu konkrétnější, nejlépe uvést příklady z praxe?
Určitě ano! Zdroje surovin jsou omezené, a to zvláště na evropském trhu. Proto je potřeba se zabývat využitím jednotlivých odpadních frakcí k druhotnému využití. Čistota druhotného materiálu bude hrát v tomto smyslu prim.
Naše skupina například vyvinula vlastní řešení využití umělé inteligence při třídění odpadu. S čistotou souvisí zavedení standardů udržení čistoty provozů recyklace odpadů, jako je tomu například v automobilovém průmyslu. Vím, že je to nezvyklé z pohledu odpadu, ale tento standard bude nezbytný, aby i kvalita výrobku následně odpovídala tomu, na co je koncový zákazník zvyklý.
Konkrétní know-how skupiny je v tomto smyslu projekt zpracování strusky a popelovin, kde jsme schopni nejen vytřídit 95 % všech zbytkových kovů vč. neželezných, ale nyní jsme uvedli do praxe technologii s 99 % účinností separace skla z tohoto materiálu ke zpětnému využití i v potravinářském průmyslu. Konečně i hlavní výsledný produkt ze strusky je vítaným produktem pro cementárny, které ho nahrazují za vysoko-emisní slinek.
Dalším okruhem je emisní stopa, která každopádně bude dále hýbat průmyslovým světem. Již i v ČR dosahujeme skvělých výsledků při zpracování odpadu ze zbytků potravin v naší bioplynové stanici, zde získáváme tzv. záruky původu, doklad o dosažené emisní úspoře při výrobě biometanu, které jsou volně obchodovatelné na evropském trhu. Tento výnos pak umožňuje provozovat zařízení s nižší úrovní zpracovatelské ceny za převzetí tohoto druhu odpadu.
Konečně je to určitě plán na předúpravu odpadu před jeho energetickým využitím, nejen, že chceme opět využitelné frakce odpadu zachránit, ale dříve nebo později dojde k zavedení povinnosti platby za vzniklé emise při spalování odpadu a i zde chceme být pionýry na českém trhu v zavádění podobných řešení. Bez mezinárodní spolupráce s mými kolegy z celé skupiny si toto nedovedu představit.
Jaké jsou Vaše nejbližší plány, máte pro letošní rok ještě vytyčeny nějaké další cíle?
Myslím, že jsme dosti ambiciózní, já tedy osobně určitě. Od roku 2020 rosteme rychlým tempem. Jen obrat skupiny se zvýšil o 97 %. Nyní intenzivně pracujeme na rozvoji nově založené pobočky v Praze, kde otevíráme další provoz letos na podzim.
Samozřejmě budeme rádi, když i touto cestou oslovíme některé osvícené starosty a primátory v České republice a začneme společně plánovat projekty podobné těm v Mladé Boleslavi, Voticích či právě aktuálně v Radimy u Kolína.
Letos konané volby do městských a obecních zastupitelstev tomu samozřejmě mohou nahrát a může to být další akcelerační náboj k rozvoji moderního odpadového hospodářství v České republice. Samozřejmě tato kooperace může být postavena na spolupráci i s podnikatelskými subjekty. Příkladem může být již uzavřené memorandum slovenských kolegů se společností Slovnaft pro spolupráci v oblasti energetického využití odpadu na Slovensku.
Vidíte nějaké překážky v oblasti, ve které podnikáte?
Aby byl jakýkoliv projekt v budoucnu úspěšný, potřebuje jasný legislativní rámec a jasnou vizi zákonodárců, kam by se měl sektor nakládání s odpady do budoucna ubírat. A to není jen o České republice samotné, jde samozřejmě i o evropské směrnice v tomto duchu. A když do už tak nejasného rámce ještě zamotáváme například potenciální problematiku zálohování PET lahví či železných a neželezných obalů, pak se jistota smyslu cokoliv tvořit velmi vzdaluje.
Uvedl bych příklad z Francie. Tam zálohování tedy změnu systému definitivně odmítli a obor má jistotu a ví přesně co může a co ne. Pokud se tak stane u nás, přinese to i v České republice určitou jistotu. Uvidíme dále, jak bude definitivně zákonně nastaven přechod od skládkování k energetickému využití odpadu. To je velmi důležité.
Já si upřímně myslím, že český trh s odpady by měl spíše kopírovat tržní nastavení v Evropě a třeba do budoucna již moc nevyjednávat přechodná období zavedení určitých opatření, protože pak i s našimi produkty z odpadu nebudeme na evropském trhu konkurenceschopní. To neplatí jen o vykazování emisní stopy produktu u odpadu, ale i systém uvádění produktů z odpadu a jeho ukončení v tomto režimu.
A s jakými každodenními výzvami ze své pozice nejčastěji bojujete?
Pro mě osobně je to hlavně výzva, aby náš zákazník byl spokojený. Pro můj tým heslo náš zákazník, náš pán, opravdu platí. Abychom toho jako skupina mohli dosahovat dlouhodobě, musíte mít okolo sebe kolegy, kteří tuto filozofii vyznávají také a tato práce pro ně má smysl.
Těmi kolegy pak myslím všechny naše zaměstnance, nejen management. Já jsem obzvláště hrdý na naše pracovníky, kteří dennodenně sváží a zpracovávají odpad. Ta práce opravdu není lehká, veřejnost si toto podle mého názoru dostatečně neuvědomuje. Naši zaměstnanci bez výjimek musí pracovat za jakéhokoliv počasí, ať již je mráz, sněží, prší či naopak je nesnesitelné horko. Proto, když o sobě občas říkám, že jsem popelář, pak je to z velké části proto, že jsem hrdý na tuto nelehkou profesi, kterou zastupuji i jako člen představenstva České asociace odpadového hospodářství.
O společnosti
Skupina COMPAG je součástí rakouského koncernu Brantner, který má 65 poboček v pěti zemích. Celkově provozuje 12 třídicích závodů, 13 skládek, bioplynovou stanici a 11 kompostáren. V Česku působí od rok roku 1993.
V čele skupiny společností COMPAG brantner green solutions na českém trhu stojí Radek Lizec. Pro skupinu pracuje 23 let. Od roku 2022 je součástí představenstva České asociace odpadového hospodářství.
Komentáře