Ceny energetických komodit, zejména zemního plynu a elektrické energie, v posledních měsících stabilně rostou, aktuálně na trhu přitom panuje s ohledem na probíhající válku na Ukrajině extrémní volatilita. Není tak žádným divem, že výrazný nárůst těchto cen je jedním z hlavních tahounů inflace napříč Evropou.
Ceny energetických komodit v posledních dnech atakují několikaletá či dokonce historická maxima, ceny však začaly stoupat již v průběhu loňského roku před vypuknutím ukrajinské krize. Podle dat statistického úřadu EU Eurostat dosáhla míra energetické inflace k letošnímu lednu 27 %. Ještě na začátku loňského roku přitom tento ukazatel vykazoval záporné hodnoty, v březnu 2021 se nicméně dostal do kladných hodnot a od té doby postupně roste.
„Míra inflace pro energie je nejvyšší od roku 1997, kdy byl vydán první harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). V říjnu přesáhl zatím nejvyšší dosaženou hodnotu: 17 % z července 2008,“ uvádí Eurostat. Průměrná hodnota 27 % se vztahuje k mixu zemního plynu, elektřiny a paliv, včetně benzinu, nafty a dalších kapalných paliv. Pro jednotlivé energetické komodity se míra inflace liší, nejvyšší byla v případě zemního plynu, a to dokonce 41 %.
Energie táhnou v EU inflaci
Rostoucí ceny energetických komodit jsou v posledních měsících jedním z hlavních tahounů růstu inflace napříč evropskými zeměmi. Již během první poloviny loňského roku stály rostoucí ceny elektřiny podle španělské centrální banky za zhruba třetinou inflace ve Španělsku za toto období.
V případě eurozóny dosáhla meziroční inflace během letošního ledna hodnoty 5,1 %, přičemž podle Eurostatu na ní měly rostoucí ceny energií s 2,8 procentními body více než poloviční podíl. V případě celé Evropské unie byla průměrná meziroční inflace v lednu ještě vyšší, a to 5,3 %. Česko přitom s lednovými 8,8 % zaznamenalo za Litvou a Estonskem vůbec třetí nejvyšší míru meziroční inflace v EU.
Komentáře