Jak vyplývá z požadavků rámcové směrnice o vodách, veškeré řeky, jezera, ústí řek, pobřežní vody a podzemní vody měly být přitom do roku 2015 přivedeny do „dobrého“ ekologického stavu.
Vzhledem k vysokým nákladům, technickým obtížím a pomalé revitalizaci již v minulosti EA uplatnila výjimky za účelem odložení účinnosti tohoto požadavku nejdříve do roku 2021 a posléze až do roku 2027. Veškeré povrchové vody by měly být do roku 2027 v souladu s uvedenou směrnicí taktéž v dobrém chemickém stavu, ale nyní je již jasné, že ani tento cíl nebude splněn.
Při nejnovějším hodnocení procento útvarů povrchových vod, které získaly vysoký nebo dobrý stav, kleslo z 24 % v roce 2011 na pouhých 16 % v roce 2016. Jedná se o pokles o čtyři procentní body od roku 2015, kdy 20 % vodních útvarů dosáhlo statusu vysokého nebo dobrého stavu vod.
James Bevan taktéž uvedl, že již samotná definice dobrého ekologického stavu vod byla značně diskutabilní. Brexit se tak stává příležitostí znovu zhodnotit nastavené cíle a jejich hodnocení podle rámcové vodní směrnice, zda jejich rigidní plnění je ekonomicky opodstatněné a zároveň vede ke skutečnému zlepšení stavu vod.
Jak ale zdůraznil, jakákoliv revize by neměla zhoršovat environmentální cíle či ochranu vod a konstatoval, že v obecném měřítku se kvalita vod zlepšuje.
Komentáře