Ministerstvo životního prostředí definitivně rozhodlo o emisní výjimce z nových evropských limitů pro Elektrárnu Počerady. V odvolacím řízení úředníci zkrátili lhůty pro splnění limitů na rtuť a celkově zpřísnili podmínky ekologického programu. Největší česká uhelná elektrárna tak může pokračovat v opravě technologií a připojit se k dalším uhelným zdrojům klíčovým pro stabilitu a bezpečnost elektrizační soustavy.
„Dnes jsme udělali důležitý krok k Novým Počeradům, jedné z mála uhelných elektráren, která pomůže Česku zajistit plynulý a bezpečný přechod k bezemisní energetice. Je to dobrá zpráva nejen pro správce elektrizační soustavy, ale také pro veřejnost, kterou v těchto týdnech děsí zprávy o dramatickém zdražení energií,“ říká Stanislav Klanduch, generální ředitel Elektrárny Počerady.
Částečná a časově omezená výjimka se vztahuje pouze na emise rtuti a původně měla platit plošně pro všech 5 bloků po dobu čtyř let. Odvolací orgán platnost zkrátil - u dvou bloků do poloviny roku 2024, u jednoho bloku do konce roku 2024 a u zbývajících dvou bloků do poloviny roku 2025. Ministerstvo dále uložilo elektrárně, aby do konce listopadu příštího roku vyhodnotila efekt technik ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého na emise rtuti a navrhla případnou úpravu limitu.
Provozovatel mezitím zahájil zásadní sérii oprav za miliardy korun s cílem dostát závazkům plynoucím z přísných emisních limitů prioritní opravou bloku 6, která zahrnuje zásah do kotelny, turbíny a zařízení strojovny a také opatření pro snížení prašnosti a intenzifikaci odsíření. Kromě investic do snížení emisí připravuje elektrárna úsporné nakládání s vodou a důsledný monitoring všech hodnot.
Příběh o emisních výjimkách dostal pikantní zápletku na začátku letošního roku, když Soudní dvůr Evropské unie vyhověl žalobě Polska proti závěrům o nejlepších dostupných technikách a nepravomocně zrušil platnost nových evropských limitů pro velká spalovací zařízení. Podle rozsudku jsou nicméně účinky směrnice zachovány až do doby, než bude přijat nový prováděcí akt, což by se mělo stát nejpozději do dvanácti měsíců od zrušení limitů.
Žalobu podalo Polsko již na podzim 2017. Napadlo tím především proces přijetí prováděcího rozhodnutí a také nesprávné posouzení dopadů. V důsledku podle žaloby Evropská komise stanovila nepřiměřeně vysoké emisní standardy na základě nepřesných a nereprezentativních vzorků dat.
Komentáře