Vláda navrhuje nová pravidla pro základní služby a jejich významnost

Návrh nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti (dále jen „návrh nařízení vlády”) je předkládán v souvislosti s návrhem zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o kritické infrastruktuře”) k provedení § 10 odst. 2 zákona o kritické infrastruktuře.

Návrh nařízení vlády blízce souvisí s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „směrnice CER“). Směrnice CER zcela nahrazuje směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (tzv. směrnice EKI).

Směrnice CER je relativně významným odklonem od předchozí úpravy oblasti kritické infrastruktury, neboť kromě prvků kritické infrastruktury klade primární důraz na subjekty kritické infrastruktury s cílem zvýšit jejich odolnost. Požadavky směrnice CER transponované do zákona o kritické infrastruktuře proto stanovily zcela odlišné mechanismy vedoucí k určení subjektu kritické infrastruktury, a zároveň těmto subjektům stanovily povinnosti cílící na zajištění jejich vlastní odolnosti, která primárně spočívá ve schopnosti zajistit nerušené poskytování základní služby.

Lze tedy konstatovat, že se jedná o poměrně zásadní změnu oproti dosavadní právní úpravě, která preferovala určování prvků kritické infrastruktury jakožto významných staveb nebo zařízení. Proces určování v dosavadním systému probíhal po dvou liniích, a to v souvislosti s tím, zdali byla subjektem kritické infrastruktury organizační složka státu či nikoliv. V případě organizačních složek státu určovala prvky kritické infrastruktury vláda, a to schválením seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, který byl předkládán ze strany Ministerstva vnitra, přičemž podklady za jednotlivá odvětví a pododvětví poskytovala věcně příslušná ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka.

V případě prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem nebyla organizační složka státu, pak byl doposud celý proces decentralizován, kdy prvky kritické infrastruktury určovala samotná věcně příslušná ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka opatřením obecné povahy a následně o tomto určení bez zbytečného odkladu informovala Ministerstvo vnitra. Za účelem určení prvků kritické infrastruktury se vycházelo z nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněné nařízení stanovilo tzv. průřezová kritéria (aplikovatelná bez ohledu na odvětví) a v jednotlivých odvětvích tzv. odvětvová kritéria, na základě kterých v případě jejich kumulativního naplnění docházelo k následnému určení prvku kritické infrastruktury.

Nyní předkládaný návrh nařízení vlády proto z důvodu výše naznačené zásadní změny provedené na úrovni zákona o kritické infrastruktuře nemíří na prvky kritické infrastruktury, ale upravuje toliko základní služby, a dále též upouští od přespříliš vágních průřezových kritérií. Namísto toho v rámci kritéria významnosti zohledňuje dopad samotného narušení poskytování základní služby, resp. vytváří hranici potřebnou pro rozlišení, zda lze určitou službu považovat za základní službu – tj. službu svým významem esenciální pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí.

Stanovení kritéria významnosti ke každé základní službě v odvětví nebo pododvětví je zásadní pro identifikaci poskytovatele základní služby, který má povinnost informovat věcně příslušné ministerstvo, ústřední správní úřad nebo Českou národní banku a Ministerstvo vnitra, že spadá do regulace zákona o kritické infrastruktuře a splnit informační povinnost ohledně charakteru jím poskytované základní služby. Tento proces sebehodnocení slouží k zařazení tohoto poskytovatele na seznam subjektů kritické infrastruktury – tj. k rozhodnutí o tom, že je poskytovatel základní služby subjektem kritické infrastruktury.

Jelikož je kritérium významnosti primární pro rozlišení toho, zda jde o základní službu, a zároveň se zde předpokládá výrazná iniciativa poskytovatele základní služby (proces sebehodnocení), je nezbytné, aby kritérium významnosti bylo stanoveno exaktně a bylo srozumitelné. Pro jeho vyjádření tedy byly voleny primárně technické nebo jiné parametry, které umožňují entitám působícím v regulovaných odvětvích a pododvětvích jednoznačně posoudit, zda spadají do regulace zákona o kritické infrastruktuře, tím, že poskytují službu v takové kvalitě nebo kvantitě, že mají být součástí kritické infrastruktury.

Při stanovení jednotlivých kritérií významnosti bylo vycházeno z § 10 odst. 1 zákona o kritické infrastruktuře (který zpracovává požadavky plynoucí čl. 7 odst. 1 směrnice CER). Předkládaný návrh v plné míře zohledňuje též nařízení Komise v přenesené pravomoci – v rámci navrhované právní úpravy jsou obsaženy veškeré základní služby uvedené v demonstrativním výčtu nařízení Komise v přenesené pravomoci. Nad rámec těchto základních služeb dále návrh nařízení vlády obsahuje některé další základní služby, kdy je primárně reagováno na skutečnost, že v souvislosti s transpozicí směrnice CER Česká republika vnitrostátně upravila další odvětví, ve kterém jsou poskytovány základní služby – konkrétně odvětví bezpečnost.

Pro obor VAK jsou podstatné kapitoly VI. a VII.

VI. PITNÁ VODA

Kritéria významnosti pro základní službu