Nejvíce nových projektů vzniklo v Německu (až 2 200 megawattů), které s úspěchem využívá systém aukcí výkupních cen pro nové projekty. Česká republika zůstává na chvostu s jednotkami megawattů.
Německo následuje Velká Británie s přibližně 912 megawatty (MW) nových solárních projektů. Francie pak přidala 887 MW a Nizozemsko 853 MW. Mírné oživení nastalo také na španělském trhu, kde vzniklo během loňského roku 150 MW fotovoltaických elektráren. Solární elektrárny vyrobí ročně v Evropě přes 110 terawatthodin elektřiny, což odpovídá více než 4% podílu na trhu s elektřinou.
Pro srovnání: celosvětový nárůst instalovaného výkonu se odhaduje ve výši 100 000 MW, přičemž celá polovina z tohoto výkonu byla realizována v Číně. V rámci Evropy mimo EU pak začínají růst trhy na Ukrajině: v roce 2017 zde přibylo 211 MW a pro letošní rok se očekává růst o dalších až 700 MW. Dalším ožívajícím trhem je pak Turecko, ve kterém firmy postavily fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem 1 790 MW.
Česká republika přidala k loňskému růstu solárních elektráren v Evropě spíše drobné projekty. Program Nová zelená úsporám evidoval téměř osm stovek žádostí (788). Největší zájem byl o systémy solární energie s akumulací do teplé vody (416), hned druhá příčka připadá na hybridní solární instalace, tedy systém s akumulací solární elektřiny do baterií (187).
Od roku 2017 je pak novinou také možnost získat podporu pro projekty fotovoltaických elektráren na střechách firem. Do programu OPPIK ministerstva průmyslu bylo podáno 273 žádostí pro solární systémy na výrobních halách nebo kancelářích. Většinou šlo o projekty firemních fotovoltaických elektráren s výkonem přibližně 150 kilowattů. Obdobnou možnost mají firmy i letos v rámci navazující výzvy.
Komentáře