Máme všechno, mějme i rozum

Důkazem naší lásky není počet balíčků. Čím pečlivěji zacílíme na zájmy a potřeby obdarovaného, tím méně bude v lednu vrácených nebo vyhozených věcí v obchodech a na ulici.

Někdo má dobrý pocit z toho, že nepotřebné dárky a použité obaly dále vytřídí a tím se jich zdánlivě ekologicky zbaví. Je to ale opravdu tak?

V dnešní době je to samozřejmě nesmysl. Žijeme v době hojnosti a kupujeme si nové věci pro své pohodlí, pro radost a často podléháme šikovně cílené reklamě, která nás přesvědčí, že bez daného výrobku prostě nemůžeme existovat.

V prvním kroku se tedy můžeme více zamýšlet nad skutečností, zda danou věc opravdu potřebujeme a využijeme. Nemusíme si ji kupovat hned. Pokud po ní budeme stejnou měrou toužit i za půl roku, za rok, za pět let, pak ji asi opravdu potřebujeme.

Když na ni budeme tak dlouho čekat, budeme si ji pravděpodobně i více vážit. To bychom měli naučit hlavně děti. Ty jsou často zvyklé dostat okamžitě věc, která se jim zalíbí a my ji většinou koupíme, protože tím kompenzujeme nedostatek času, který s nimi trávíme.

Ano, doba je taková. Kde je poptávka, je i nabídka. Díky všudypřítomné reklamě to často platí i naopak. Přitom stačí jen používat selský rozum a uvědomit si, co je v životě opravdu důležité. A v tom by nám mohla pomoci tzv. myšlenka 3R (reduce, re-use, recycle).

Co nakoupit potraviny, u kterých to lze, bez obalu? Na pečivo si můžeme ušít z již nepotřebného materiálu sáčky, některé potraviny lze kupovat do vlastních nádob, můžeme používat textilní tašky. Někdy lze redukovat již jen tím, že člověk přestane jezdit na nákup autem. Když kupuje jen to, co unese, zaměří se zpravidla pouze na to, co opravdu potřebuje.

Znovuvyužití materiálů se nám hodí právě na Vánoce. Dnes jsou velkým hitem ručně vyráběné dárky. Ze starých materiálů můžeme vyrobit nové věci, které udělají radost. Pletené hračky, háčkované ozdoby, šité deky, patchwork, oblečení, dekorativní předměty. Fantazii se meze nekladou a ručně vyrobený dárek zahřeje u srdce.

Recyklace = materiálové využití odpadu, kdy na konci procesu získáme materiál stejný nebo kvalitativně podobný tomu původnímu, není nic moc ekologického. Je to proces náročný na energii a vodu, během kterého vznikají zplodiny a zbude po něm odpad. Navíc není vždy ekonomicky rentabilní.  Dokáže ale částečně nahradit některé materiálové zdroje. V současné době je to jediný využívaný způsob, jak získávat zpět z odpadu cenné suroviny.

O odpadech je tedy třeba přemýšlet v širších souvislostech. Základní myšlenkou by mělo být snížení produkce odpadů vůbec. Čím méně odpadů budu tvořit, tím méně budu mít starostí, co s ním. A čím méně budu mít starostí, tím více budu mít času na to opravdu důležité.