Od toho se odvine celá naše budoucnost. Starý bonmot říká, že nejvíc se Bůh pobaví, když si lidi začnou dělat plány. Naše budoucnost byla nejistá vždycky, jen jsme to nevnímali a dělali si plány. Nyní víme, že nevíme – ani to, jak to bude s oběhovým hospodářstvím.
Prošla jsme jednou pusté centrum Prahy. Ve ztemnělých výkladech ležely tisíce výrobků a všechny byly zbytečné. V krizi jsem si ověřila, jak málo věcí je ve skutečnosti potřeba, a většina z toho nebyly materiální povahy. Myslím, že podobným myšlenkovým procesem prošlo v době karantény mnoho lidí. Uvědomili jsme si křehkost a zranitelnost našeho světa i marnost spousty věcí, které jsme dříve považovali za nezbytné.
V tomto smyslu může pro nás být nynější situace očistná. Neví, jestli bude na rozvoj oběhového hospodářství dostatek fondů, jak Komise slibovala vlastně teprve před pár týdny. V základě úvah o oběhovém hospodářství však vždy bylo, že je nutno změnit paradigma, jakým nahlížíme na svět a svou úlohu v něm. K tomu nám současná situace dala jedinečnou šanci.
Foto: net4circle.com
Komentáře