Dne 14. července přijala Evropská komise balíček návrhů, které mají zajistit, aby pravidla EU v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy a daní umožňovala do roku 2030 snížení čistých emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 nejméně o pětapadesát procent.
Dohoda Green Deal, kterou Komise předložila 11. prosince 2019, stanovuje cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Evropský klimatický zákon dále v závazných právních předpisech vytyčil průběžný cíl snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o pětapadesát procent ve srovnání s úrovněmi roku 1990.
Dosažení takového snížení emisí v příštím desetiletí představuje klíčový faktor, který z Evropy roku 2050 vytvoří první klimaticky neutrální kontinent na světě a Green Deal se stane skutečností.
Návrhy v takzvaném legislativním balíčku Fit for 55 kombinují:
- aplikaci EU ETS na nová odvětví a zpřísnění stávajícího systému EU ETS pro obchodování s EUA;
- zvýšené využívání obnovitelné energie;
- vyšší energetickou účinnost;
- rychlejší zavádění druhů dopravy s nízkými emisemi a infrastruktury a paliv k jejich podpoře;
- sladění daňových politik s cíli evropské zelené dohody;
- opatření k zabránění úniku uhlíku;
- a nástroje pro zachování a růst našich
přírodních jímek uhlíku.
Většina reformních návrhů ovlivňuje evropský systém obchodování s emisemi. EU ETS je dle Evropy základní stavební kámen procesu dekarbonizace evropského hospodářství. Stávající pravidla systému byla definována tak, aby do roku 2030 splnila cíl čtyřicetiprocentního snížení emisí v celé EU, k němuž se Evropská unie zavázala při podpisu a ratifikaci Pařížské klimatické
dohody v roce 2015.
Různá posouzení dopadů a různé studie proveditelnosti však zřejmě prokázaly, že tento cíl vede k vyššímu než přijatelnému zvyšování průměrných teplot a že by bylo možné dosáhnout i vyššího cíle. EU proto přijala oněch již zmíněných padesát pět procent do roku 2030. Jelikož různá odvětví hospodářství mají také různé kapacity pro dekarbonizaci svých procesů, společnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS, budou muset snížit své emise až o jednašedesát procent.
Predikce cen povolenek
Množství povolenek v systému EU ETS bude klesat strměji, protože lineární redukční faktor (v současné době dvě celé dvě procenta) se od roku zavedení změn zvyšuje na čtyři celé dvě procenta. Počet dostupných povolenek v systému se dále sníží o sto sedmnáct milionů povolenek. Pokud Komise shledá další snížení emisí na základě dostupných technologií jako proveditelné, zpřísní také pravidla pro zařízení, která mají nárok na bezplatné přidělování povolenek. Referenční hodnoty, představující základ výpočtů bezplatného přidělování povolenek, čeká přezkoumání a v roce v roce 2026 také snížení o dvě a půl procenta místo současných jedna celá šesti procent.
Bezplatné povolenky pro odvětví ovlivněná mechanismem zavedení uhlíkového cla (CBAM) budou do deseti let postupně vyřazeny – lhůta se počítá od roku 2026. Kromě toho se musí na omezení bezplatného přidělování povolenek připravit také letecké společnosti. Od roku 2021 mohou letecké společnosti, energetické společnosti a průmysl používat stejné povolenky.
Důsledky
Veškeré výše uvedené skutečnosti přinesou vyšší poptávku po povolenkách na aukcích i na sekundárním trhu a pravděpodobně také vyšší ceny EUA. Od prosince 2020 narostla cena procentuálně o sedmdesát osm celých čtyřicet osm procent. 5. července dosáhla historického maxima. Jedna povolenka stála 58,40 €. Analytici se shodují na tom, že po provedení reforem EU ETS EUA cena dále poroste. Jak naznačuje vývoj trhu, cena EUA by mohla do konce desetiletí dosáhnout téměř 100 €, což bude pro výrobce energií představovat značnou zátěž. Obzvláště pro ty, kteří nedostávají žádné bezplatné povolenky.
Nezbývá tedy než investovat do obnovitelných technologií, nebo náklady na povolenky přenést do cen za energie spotřebitelům. Všechny tyto návrhy nyní musí projít schvalovacími procesy různých politických seskupení jak na evropských, tak na národních úrovních a také v Radě. Jednání by mohla trvat několik měsíců. Jak totiž vychází najevo, převážnou část nákladů na dekarbonizaci zřejmě zaplatí občané, kteří se již nachází v určité „energetické chudobě“. Takový postup si musí sociálně smýšlející Evropa rozmyslet. Konečný tvar nových pravidel pak může vypadat jinak, ovšem pokud si EU klade za cíl dosáhnout cíle snížení emisí o pětapadesát procent, zaplatí to celá ekonomika.
Komentáře