Ve středu 15. července si Evropa připomíná Evropský den obětí globální klimatické krize. Vznikl v roce 2023 na základě společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise jako den věnovaný lidem, kteří přišli o život nebo byli závažně zasaženi důsledky změny klimatu, například během vln veder, povodní, požárů nebo dlouhodobého sucha.
Přestože jsou dopady extrémního počasí stále patrnější i v České republice, většina obětí vysokých teplot zůstává ve statistikách skrytá. Podle dosud posledních dostupných statistik souviselo v roce 2024 s vysokými teplotami v Česku 544 úmrtí. V oficiálních statistikách se jako úmrtí způsobená horkem zpravidla evidují pouze případy úžehu nebo přehřátí organismu. Extrémní teploty však často přispívají ke zhoršení srdečních, respiračních nebo dalších chronických onemocnění. Jako příčina úmrtí pak bývá uvedeno například selhání srdce nebo ledvin, nikoliv samotné horko. Skutečný dopad vysokých teplot na zdraví populace je proto výrazně vyšší, než ukazují běžné statistiky.
Nejvíce ohroženi jsou senioři, malé děti, lidé s chronickými onemocněními, osoby užívající některé typy léků nebo lidé pracující venku. Vedra představují vyšší riziko také pro nízkopříjmové domácnosti, které mají omezené možnosti, jak se před vysokými teplotami chránit. Vlny veder navíc přispívají ke zhoršování kvality ovzduší, prodlužování pylové sezóny nebo šíření vodou přenášených nebo potravinových infekčních onemocnění. Vysoké teploty mohou vedle srdečních a respiračních potíží způsobovat také akutní poškození ledvin, zhoršovat spánek a duševní zdraví nebo komplikovat zdravotní stav lidí užívajících například antibiotika nebo léky na vysoký krevní tlak.
„Mnoho lidí si stále myslí, že vedro znamená maximálně úžeh. Ve skutečnosti může rozhodnout o tom, zda člověk přežije další den. Vysoké teploty zatěžují srdce, ledviny i mozek a jejich dopady se často skrývají pod jinými diagnózami. Nejvíce ohroženi jsou senioři, malé děti a chronicky nemocní, ale třeba i lidé bez domova. Extrémní vedra už nejsou výjimkou, ale novou realitou, na kterou musí být nejen jedinci a samosprávy, ale i zdravotnictví připravené,“ říká lékařka, vědkyně a ambasadorka Evropského klimatického paktu Klára Matoušková, která se podílela na vytvoření e-learningu o vlivu životního prostředí na zdraví nejen pro lékaře www.klimatickazmenavordinaci.cz.
Za statistikami jsou konkrétní lidské osudy
Evropský klimatický pakt nedávno představil výstavu Příběhy obětí klimatické krize. Prostřednictvím osudů lidí z České republiky i dalších částí světa ukazuje, jak změna klimatu ovlivňuje zdraví, domovy, práci i každodenní život. Výstava vznikla v rámci letošního Týdne pro klima na začátku června. Evropský klimatický pakt je iniciativa Evropské komise, která propojuje občany, odborníky, organizace a další aktéry napříč Evropou a podporuje jejich zapojení do aktivit zaměřených na klimatická témata. Jedním z příběhů výstavy je zkušenost Jasny Flamikové z Brna. Její dvaasedmdesátiletá maminka zemřela během mimořádně horkého léta v roce 2018. Od té doby pro ni nejsou extrémní vedra ani adaptace měst jen tématem odborných debat. Připomínají jí, že za každým číslem ve statistice stojí konkrétní lidský život a rodina, která se musí vyrovnat se ztrátou blízkého.
„Když se mluví o klimatické krizi, často zaznívají především čísla, grafy nebo ekonomické dopady, pod nimiž si málokdo představí něco určitého. Právě Evropský den obětí globální klimatické krize nám připomíná konkrétní lidi a jejich blízké. Výstava, která byla letos na jaře k vidění ve Skautském institutu v Praze, dává jejich zkušenostem tvář a hlas. Jsou to příběhy skutečných lidí. Nyní je výstava zdarma k zapůjčení školám, knihovnám, městům, obcím, úřadům, kulturním institucím i dalším organizacím, kterým toto téma není lhostejné,“ říká Stanislava Tomková z organizace Na mysli, Country Coordinator Evropského klimatického paktu v České republice.
Komentáře