Tag: KLIMATICKÉ ZMĚNY

Pavel Zahradníček: Do roku 2050 bude horkých dnů trojnásobek. Nejde o náhodu, ale trend

Česká republika čelí čím dál častějším vlnám veder a sucha. Extrémní teploty jsou trendem, který ohrožuje lidské zdraví i krajinu. Proti negativním dopadům změny klimatu bojuje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe), jenž se podílel na přípravě varovného webu „Vlny Veder”.

pexels-andrei-simon-amisi-2159595332-36198132

Francie omezuje spotřebu vody. Sucho zasáhlo většinu země a desítky departementů jsou v krizovém režimu

Francie čelí v létě 2026 mimořádně vážnému nedostatku vody. Omezení jejího využívání se týkají téměř 70 procent území a 67 departementů se dostalo do nejvyššího, krizového stupně. V některých obcích již problémy překročily hranici běžných zákazů zalévání či napouštění bazénů a zasáhly přímo zásobování obyvatel pitnou vodou. Francouzská vláda proto svolává na 12. srpna jednání hydrologického krizového výboru.

Na klimatickou odolnost měst a obcí míří 5 miliard korun

Zeleň ve městech a obcích není jen otázkou vzhledu, ale také důležitým nástrojem pro zlepšování kvality života obyvatel a adaptaci na klimatické změny. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) díky prostředkům z evropských fondů podporuje projekty zaměřené na rozvoj zelené infrastruktury, která pomáhá vytvářet příjemnější, zdravější a udržitelnější prostředí v českých regionech.

Vodní nádrže jsou klíčové pro zvládání dopadů klimatické změny

Vodní nádrže jsou v době klimatické změny nenahraditelné. V době sucha akumulovanou vodou nadlepšují průtoky v tocích a umožňují odběry vody, při povodních naopak poskytují retenční prostor pro ochranu území. Význam těchto funkcí ukazuje i vodní dílo Nové Mlýny, které zlepšuje průtok v Dyji v suchých obdobích a současně patří k nádržím s největším retenčním prostorem na území Povodí Moravy.

Může pršet stejně, ale sucho sílí. Vědci popisují, jak klimatická změna vysušuje Evropu

Letošní sucho v Evropě zesílilo vlivem klimatické změny, ukazuje nová analýza vědců sdružených v iniciativě World Weather Attribution (WWA). Přestože některé regiony nezaznamenaly velký úbytek srážek, vyšší teploty výrazně zvýšily výpar vody z krajiny a prohloubily dopady sucha. Oteplující se atmosféra je totiž „žíznivější“ a urychluje vysychání půdy, vegetace i vodních toků.