Aktuálně

Zprávy o trhu EU ETS: 13. 4. 2026

Přinášíme stav ceny na trhu EU ETS z dnešního dne a týdenní souhrn. Indikativní cena emisní povolenky (EUA)Dec26 dosáhla €72,40 ± €0,30 (na základě rolling průměru Dec26).

Mikroplasty v pitné vodě: Současný monitoring a legislativní výhled

Mikroplasty v pitné vodě už nejsou jen tématem vědeckých studií, ale realitou, na kterou musí reagovat i zákon. Přestože zatím neexistují přesné limity, kolik jich voda může obsahovat, evropská pravidla se zpřísňují. Nová legislativa se snaží zastavit plastové znečištění dříve, než se vůbec dostane do našich vodních zdrojů, a připravuje půdu pro budoucí povinné kontroly.

Technologická diverzita geotermální energie a její role v dekarbonizaci teplárenství

Geotermální energie patří mezi stabilní a nízkoemisní zdroje, které mohou sehrát významnou roli při transformaci teplárenství po odchodu od uhlí. V sérii několika článků se budeme věnovat výhodám i limitům tohoto zdroje z pohledů technologie, ekonomiky, životního prostředí a dostane se i na možné využívání v Česku.

Olga Dočkalová: Ne vše, co se povinně zavede, funguje podle představ

Uplynul první rok povinného sběru textilního odpadu a obecní praxe ukázala, že přes ujišťování státu nebyl systém připravený. Jak výrazně obcím narostly náklady, proč jsou nejvíce zasaženy malé obce a jak se bude po roce 2030 vyvíjet ekonomika odpadového hospodářství? O tom všem jsme hovořili s Olgou Dočkalovou, starostkou jihomoravských Sudic a předsedkyní Komise životního prostředí SMO ČR.

Kdo je producent obalů a jak se mění pravidla evidence

Nové evropské nařízení o obalech (PPWR) přináší zásadní revizi definice producenta a s ní spojenou finanční odpovědnost za konec životního cyklu obalových materiálů. Role producenta se nově odvíjí od rozhodování o podobě obalu a jeho uvedení na trh, což ovlivní zejména vlastníky privátních značek a subjekty v e-commerce.

Dny teplárenství a energetiky 2026 se blíží. Olomouc je připravena hostit největší oborovou událost roku

Transformace teplárenství, legislativní změny, energetická bezpečnost, akumulace, flexibilita i technologie budoucnosti. To jsou hlavní témata letošních Dnů teplárenství a energetiky, které se uskuteční 21.–22. dubna 2026 v Olomouci. Program přivítá špičky české i evropské energetiky, zástupce vlády, regulátorů, průmyslu i technologických lídrů.

Letošní APROCHEM bude ve znamení managementu rizik a prevence průmyslových havárií nejen v ochraně obyvatelstva

Geopolitická situace posledních let staví krizové manažery na všech úrovních před nové výzvy. Ty zahrnují například aktualizovanou Koncepci ochrany obyvatelstva, uplatnění poučení z nedávných havárií, těsnější propojení prevence závažných havárií s krizovým řízením, nutnost posilování energetické bezpečnosti či zvýšené nároky na kyberbezpečnost a na vypracovávané bezpečnostní dokumentace. Konference APROCHEM nabídne příklady správné praxe pro úspěšné zvládnutí těchto výzev.

Propojení vodárenských soustav dvou krajů si vyžádá zhruba 16 mld. korun

Studie proveditelnosti komplexně popsala, jak by mělo vypadat propojení vodárenských soustav dvou krajů. Výsledkem je návrh robustního systému, který identifikoval klíčové přivaděče, potřebné rekonstrukce i investice, které přesahují možnosti jednotlivých regionů.

portret_pm.2e16d0ba.fill-730x425.2e16d0ba.fill-640x425

Zelený vodík, červená čísla, šedivá budoucnost

Evropa má (doufejme) za sebou období, kdy politické nadšení převálcovalo fyziku, ekonomiku i zdravý rozum. Alespoň co se týká jádra. Německý odklon od jaderné energie byl rozhodnutím, které mělo být symbolem moderní energetiky. Realita však tvrdým hákem, řečeno rohovnickou hantýrkou, poslala k zemi celou německou energetiku, průmysl i domácnosti. Zatím to není K.O., ale počítání skončilo u „devítky“ a zasažený se jen těžce zvedá.

Dekarbonizace nezačíná na střeše, ale u elektroměru. Kdo řídí spotřebu?

Dekarbonizace se dnes prezentuje jako technologický závod. Instalují se fotovoltaiky, pořizují baterie, podporuje se sdílení. Většina pozornosti míří na výrobu a akumulaci. Méně už na otázku: kdo rozhoduje o tom, kdy energii skutečně spotřebováváme?