Lepší kvalita ovzduší evropských měst bude vysoce přínosná pro lidské zdraví

K největším zdrojům emisí znečišťujících látek do ovzduší v Evropě patří silniční doprava, zemědělství, elektrárny, průmysl a domácnosti.

„Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva za rok 2017“ („Air quality in Europe — 2017 report“) vypracovaná agenturou EEA obsahuje aktualizovanou analýzu kvality ovzduší a jejích dopadů, která vychází z oficiálních dat z více než 2 500 monitorovacích stanic z celé Evropy z roku 2015. Agentura EEA tuto zprávu zveřejnila během Evropského týdne regionů a měst 2017.

Z uvedených dat vyplývá, že kvalita ovzduší v Evropě se pozvolna zlepšuje díky minulým i stávajícím politikám a technologickému vývoji. Vysoké koncentrace znečišťujících látek v ovzduší však mají stále značné dopady na zdraví Evropanů, přičemž zdraví nejvíce ohrožující jsou suspendované částice (PM), oxid dusičitý (NO₂) a přízemní ozon (O₃).

Podle zprávy byly koncentrace suspendovaných částic (PM_2,5) v roce 2014 odpovědné odhadem za 428 000 předčasných úmrtí ve 41 evropských zemích, z čehož přibližně 399 000 v EU28. Zhoršená kvalita ovzduší má také významné hospodářské dopady, jelikož zvyšuje náklady na lékařskou péči, snižuje produktivitu pracovníků a poškozuje půdu, úrodu, lesy, jezera a řeky.

„Jako společnost bychom neměli akceptovat cenu, kterou platíme za znečištění ovzduší. Budeme-li přijímat odvážná rozhodnutí a činit inteligentní investice do čistší dopravy, energetiky a zemědělství, dokážeme se vypořádat se znečištěním a zvýšit přitom kvalitu svého života,“ uvedl výkonný ředitel agentury EEA Hans Bruyninckx. 

„Je povzbudivé, že jsme svědky toho, jak se mnohé evropské vlády a zejména města ujímají iniciativy při ochraně lidského zdraví zlepšováním kvality ovzduší. Čisté ovzduší si zaslouží všichni, včetně lidí žijících ve městech.“

„Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že špatná kvalita ovzduší má stále významný vliv na zdraví. Evropská komise je odhodlána tuto situaci řešit a pomáhat členským státům při zajišťování co nejlepší kvality ovzduší pro jejich občany,“ uvedl komisař EU pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella.

 Letošní zpráva také věnuje zvláštní pozornost zemědělství, které je významným zdrojem látek znečišťujících ovzduší a skleníkových plynů. Ve zprávě se konstatuje, že pro omezení emisí ze zemědělství je k dispozici široká škála nástrojů, včetně technicky a ekonomicky proveditelných opatření, která však dosud nejsou v potřebném rozsahu a intenzitě přijímána.

(1) Obyvatelé měst v EU, kteří byli v letech 2013–2015 vystaveni zvýšeným koncentracím znečištění ovzduší podle:

(2) Limitní/cílové hodnoty EU

(3) Doporučení Světové zdravotnické organizace

Hlavní zjištění:

• Suspendované částice: 7 % městského obyvatelstva v EU28 bylo v roce 2015 vystaveno nadlimitním ročním koncentracím pro suspendované částice (PM_2,5 ). Přibližně 82 % obyvatelstva bylo vystaveno koncentracím přesahujících přísnější doporučení Světové zdravotnické organizace. Vystavení suspendovaným částicím (PM_2,5) způsobilo v roce 2014 předčasné úmrtí odhadem 428 000 osob ve 41 evropských zemích.
• Oxid dusičitý: 9 % městského obyvatelstva v EU28 bylo v roce 2015 vystaveno nadlimitním ročním koncentracím pro NO₂ a koncentracím přesahujících hodnotou doporučenou Světovou zdravotnickou organizací. Vystavení NO₂ způsobilo v roce 2014 předčasné úmrtí odhadem 78 000 osob ve 41 evropských zemích.
• Přízemní ozon: 30 % městského obyvatelstva v EU28 bylo v roce 2015 vystaveno nadlimitním koncentracím O₃ přesahujícím cílovou hodnotu pro rok 2015. Přibližně 95 % obyvatelstva bylo vystaveno koncentracím přesahujících přísnější doporučení Světové zdravotnické organizace. Vystavení O₃ způsobilo v roce 2014 předčasné úmrtí odhadem 14 400 osob ve 41 evropských zemích.

Základní informace o odhadech týkajících se zdraví

Pod odhadovanými dopady na lidské zdraví se v této zprávě rozumí dopady, které lze přičíst vystavení suspendovaným částicím (PM_2,5), NO₂ a O₃ v Evropě v roce 2014. Tyto odhady vycházejí z informací o znečištění ovzduší, demografických údajů a vztahu mezi vystavením koncentracím znečišťujících látek a konkrétními daty v oblasti zdraví.

Předčasná úmrtí jsou definována jako úmrtí, k nimž dojde dříve, než daná osoba dosáhne průměrného věku dožití, tj. věku, který obvykle odpovídá průměrné délce života v dané zemi a u daného pohlaví. Předpokládá se, že předčasným úmrtím lze předcházet, lze-li odstranit jejich příčinu.