Z klinických dat vyplývá, že minimálně 45 % pacientů s nemocí COVID-19 vylučuje ve stolici RNA viru SARS-CoV-2 a to i v případě, že netrpí průjmovými obtížemi, popř. nevykazují vůbec symptomy onemocnění COVID-19 (3-5).
Některé studie uvádějí i vyšší zastoupení těchto pacientů, např. Chan, et al. (6) uvádí 66 % a Papoutsis, et al. (7) dokonce 100 %. Vzhledem k tomu, že podstatná část pacientů vyhledává lékařskou pomoc až při propuknutí závažnějších syndromů nemoci, mohou data získaná z odpadních vod indikovat vývoj epidemie až s dvoutýdenním předstihem oproti klinickým datům (1,8) a to i přesto, že pacienti s COVID-19 vylučují virovou RNA ve stolici poněkud později než je detekovatelná v horních cestách dýchacích (3).
Vypovídací hodnotu dat získaných z odpadních vod částečně problematizuje fakt, že specifické množství virové RNA produkované jednotlivými pacienty se může lišit až o několik řádů (5,9). Jednotná také není doba, po kterou lze SARS-CoV-2 detekovat ve stolici. Ta se typicky pohybuje mezi 14 a 21 dny (5), ale může i přesahovat 30 dní (3). I přesto bylo publikováno mnoho data ukazujících vysokou epidemiologickou hodnotu dat z odpadních vod (10-14).
V České republice bylo dosud zveřejněno velmi málo dat o přítomnosti SARS-CoV-2 v odpadních vodách. Hlavní aktivitou v této oblasti je společný projekt Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM), Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL), sdružení SOVAK a Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který sledoval přítomnost viru v nátocích 33 českých čistíren odpadních vod (16).
Data publikovaná z tohoto výzkumu zahrnují letní období roku 2020. V té době nebyl výskyt onemocnění COVID-19 tak vysoký jako na jaře 2021 a metodika byla stále ve vývoji, a tak dosažené výsledky nemají stejnou vypovídající hodnotu jako výsledky naměřené v poslední době. Současný výzkum zmíněného konsorcia probíhá pouze v omezené míře.
VŠCHT Praha ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK a.s.) získaly v květnu roku 2020 financování na pilotní výzkum výskytu viru SARS-CoV-2 v odpadní vodě na různých místech pražské stokové sítě (jako rozšíření grantu SS01020112 poskytnutého agenturou TA ČR). V rámci tohoto projektu byla vyvinuta kompletní metodika pro kvantitativní stanovení kopií virové RNA (cílové geny S a N1) v odpadních vodách na základě RT-qPCR (reverzní transkripce – kvantitativní polymerázová řetězová reakce).
Literatura:
1 Melvin, R. G., Chaudhry, N., Georgewill, O., Freese, R. & Simmons, G. E. Predictive power of SARS-CoV-2 wastewater surveillance for diverse populations across a large geographical range. medRxiv, doi:10.1101/2021.01.23.21250376 (2021).
2 Wu, F. Q. et al. SARS-CoV-2 Titers in Wastewater Are Higher than Expected from Clinically Confirmed Cases. mSystems5, 9, doi:10.1128/mSystems.00614-20 (2020).
3 Wu, Y. et al. Prolonged presence of SARS-CoV-2 viral RNA in faecal samples. The Lancet Gastroenterology & Hepatology5, 434-435, doi:10.1016/s2468-1253(20)30083-2 (2020).
4 Cheung, K. S. et al. Gastrointestinal Manifestations of SARS-CoV-2 Infection and Virus Load in Fecal Samples From a Hong Kong Cohort: Systematic Review and Meta-analysis. Gastroenterology159, 81-95, doi:10.1053/j.gastro.2020.03.065 (2020).
5 Hong, P. Y. et al. Estimating the minimum number of SARS-CoV-2 infected cases needed to detect viral RNA in wastewater: To what extent of the outbreak can surveillance of wastewater tell us? Environ. Res.195, doi:10.1016/j.envres.2021.110748 (2021).
6 Chan, V. W. et al. A systematic review on COVID-19: urological manifestations, viral RNA detection and special considerations in urological conditions. World J Urol, doi:10.1007/s00345-020-03246-4 (2020).
7 Papoutsis, A. et al. Detection of SARS-CoV-2 from patient fecal samples by whole genome sequencing. Gut Pathogens13, doi:10.1186/s13099-021-00398-5 (2021).
8 Medema, G., Heijnen, L., Elsinga, G., Italiaander, R. & Brouwer, A. Presence of SARS-Coronavirus-2 RNA in Sewage and Correlation with Reported COVID-19 Prevalence in the Early Stage of the Epidemic in The Netherlands. Environ. Sci. Technol. Lett.7, 511-516, doi:10.1021/acs.estlett.0c00357 (2020).
9 Wölfel, R. et al. Virological assessment of hospitalized patients with COVID-2019. Nature581, 465-469, doi:10.1038/s41586-020-2196-x (2020).
10 Aguiar-Oliveira, M. D. et al. Wastewater-Based Epidemiology (WBE) and Viral Detection in Polluted Surface Water: A Valuable Tool for COVID-19 Surveillance-A Brief Review. Int. J. Environ. Res. Public Health17, 19, doi:10.3390/ijerph17249251 (2020).
11 Ahmed, W. et al. SARS-CoV-2 RNA monitoring in wastewater as a potential early warning system for COVID-19 transmission in the community: A temporal case study. Science of the Total Environment761, 9, doi:10.1016/j.scitotenv.2020.144216 (2021).
12 Arora, S. et al. Sewage surveillance for the presence of SARS-CoV-2 genome as a useful wastewater based epidemiology (WBE) tracking tool in India. Water Sci. Technol.82, 2823-2836, doi:10.2166/wst.2020.540 (2020).
13 Collivignarelli, M. C. et al. SARS-CoV-2 in sewer systems and connected facilities. Process Saf. Environ. Prot.143, 196-203, doi:10.1016/j.psep.2020.06.049 (2020).
14 D'Aoust, P. M. et al. Quantitative analysis of SARS-CoV-2 RNA from wastewater solids in communities with low COVID-19 incidence and prevalence. Water Res.188, 13, doi:10.1016/j.watres.2020.116560 (2021).
15 Wade, M. et al. Wastewater COVID-19 Monitoring in the UK: Summary for SAGE – 19/11/20. (Joint Biosecurity Centre 2020).
16 Mlejnkova, H. et al. Preliminary Study of Sars-Cov-2 Occurrence in Wastewater in the Czech Republic. Int. J. Environ. Res. Public Health17, 9, doi:10.3390/ijerph17155508 (2020).
Komentáře