Od 1. ledna 2025 začne v EU platit povinná separace nepotřebného textilu. Členské státy budou muset zavést vhodný legislativní rámec, zřídit sběrná místa a vytvořit systém rozšířené odpovědnosti výrobců. Asociace upozorňují na problematická místa tohoto systému.
Unie chce povinným tříděním zlepšit nakládání s těmito odpady, které zatím není na příliš dobré úrovni. Značná část textilního odpadu končí v černých popelnicích a většina je stále ukládána na skládky, v lepším případě spálena. Podle údajů Evropské komise je v současné době jen 22 % textilního odpadu sbíráno odděleně za účelem opětovného použití nebo recyklace.
Přitom se nejedná o odpadní tok zanedbatelného množství. V České republice se dle údajů Ministerstva životního prostředí ročně vyhodí kolem 180 tisíc tun textilu. V Evropské unie je každý rok vyprodukováno 12,6 milionu tun textilního odpadu. 5,2 milionu tun z tohoto množství představují oděvy a obuv.
V revidované rámcové směrnici o odpadech se proto objevují nová pravidla pro textilní odpad, díky kterým by se měla rozšířit infrastruktura sběru, třídění a opětovnému použití textilních výrobků. Český zákon o odpadech sice ukládá obcím povinnost zřídit sběrné místo, neřeší ale financování sběrné sítě nebo následné recyklace.
Vzhledem k tomu, že sběr a recyklace textilu je nákladná činnost, Komise pověřila členské státy, aby pro textilní odpady zavedly systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR – Extended Producer Responsibilty). V rámci něj mají výrobci zodpovědnost za své výrobky i po konci životnosti a finančně se podílí na ekologické likvidaci výrobku.
Na první pohled pozitivní krok, ale...
Asociace Municipal Waste Europe (MWE), která zastupuje komunální sdružení pro nakládání s odpady, upozornila na mezery, které je potřeba vyřešit, aby systém rozšířené odpovědnosti výrobce fungoval tak, jak evropská legislativa zamýšlí.
„Je nezbytné, aby všechna jednání o systému EPR byla transparentní a odrážela skutečné náklady na sběr a zpracování, dále zapojila veřejné orgány a strany zabývající se nakládáním s textilním odpadem a zajistilo se, že při navrhování a vytváření tříděného sběru bude zásada ‚znečišťovatel platí‘ správně uplatněna,“ uvedl Federico Foschini, prezident MWE.
Společně s RREUSE, která sdružuje sociální podniky působící v oběhovém hospodářství (zejména v oblasti opětovného použití, oprav a recyklace), zveřejnili doporučení pro budoucí EPR systémy na textilní odpad. Klíčové je podle nich ponechat odpovědnost na obcích a zachovat stávající systémy sběru, které provozují sociální podniky.
Podle asociací může rozšířená odpovědnost výrobce na první pohled vypadat jako veskrze pozitivní krok, je třeba si ale připomenout, že výrobci jsou motivováni ziskem, takže mohou dát přednost recyklaci před tím, aby byl výrobek znovu použit. „Bez opatření, mezi které patří povinnost třídit k opětovnému použití, by povinný oddělený sběr textilu mohl vyvolat předčasnou recyklaci zboží, které by jinak mohlo být znovu použito,“ uvádějí sdružení. Proto je podle nich potřeba zajistit dodržování hierarchie nakládání s odpady.
Dále upozorňují na to, že špatně navržené EPR systémy mohou způsobit rozdíly v zeměpisném pokrytí tříděného sběru textilu. Mohou také pobídnout nežádoucí konkurenci mezi odpovědnými výrobci, která by byla motivována ziskem a ne účinným separovaným sběrem a prosazováním hierarchie nakládání s odpady.
Sociální podniky a obce naproti tomu nejsou orientovány na zisk. Obce mají povinnost zajistit svoz komunálního odpadu, což v praxi může obec provádět sama, zajišťovat externě nebo organizovat v koordinaci s dalšími aktéry. Zdůrazňují, že sociální podniky, působící v oblasti nakládání s textilním odpadem, vždy upřednostňují místní opětovné použití a inkluzivní pracovní příležitosti.
Plná kompenzace nákladů
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře