Reklama

1. 7. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Martina Jandusová

Zelené střechy: Mnoho pozitivních funkcí, které nelze uplatnit všude

V letních měsících se města proměňují v rozpálené tepelné ostrovy a jejich obyvatelé hledají zákoutí, kde by bylo alespoň trochu chladněji. Je známo, že městskou letní výheň umí částečně řešit zeleň a to nejen ta v parcích, ale i na střechách. Zelené střechy mají ale i jiné funkce, o kterých si nyní něco řekneme. 

Extenzivní versus intenzivní

Zelená střecha je běžná střecha, na které je místo klasické střešní krytiny položena izolace pokrytá buď částečně nebo zcela substrátem (případně minerální vlnou), který je osázen zeleným souvrstvím. Standardně se dají rozlišit dva základní typy zelených střech.

Prvními z nich jsou tzv. intenzivní zelené střechy, na kterých je zhruba 30 cm vrstva substrátu nebo i silnější. Lze na nich vysadit trávník ale i stromy, pokud bude vrstva substrátu dostatečné mohutná. V případě 5 až 10 cm vrstvy substrátu hovoříme o extenzivní střeše, na kterou se používají rozchodníky anebo rostliny, které nepotřebují k životu tak velké množství humusové vrstvy. Odlišují se od sebe i tím, že na intenzivních zelených střechách jsou často realizovány volně přístupné střešní zahrady, zatímco extenzivní střechy jsou nepobytové.

Každá vrstva v systému zelené střechy plní svou funkci a nevyplácí se jejich skladbu ošidit. Pokud by na například na střeše nebyla vrstva zabraňující prorůstání kořenů, mohlo by dojít k poškození izolace. V případě substrátu nejde o obyčejnou hlínu vykopanou na zahradě. Je to speciální vrstva - uměle vytvořený substrát, obsahující velké množství živin.

Při výstavbě se musí také počítat s dostatečnou nosností konstrukce střechy. Při realizaci nových budov to není problém, protože se projektují se záměrem zelené střechy. Komplikovanější je situace při budování zelené střechy na stávající budově.

I slabá vrstva substrátu má po nasátí nezanedbatelného množství vody hmotnost, se kterou je nutné počítat. Na konstrukci střech to z hlediska hmotnosti přenáší zvýšené požadavky. Proto se při realizaci zelených střech na již postavené budovy dává přednost extenzivním střechám s tenkou vrstvou substrátu a rozchodníky.

Největší přínos? Jednoznačně ochlazení

Výhod, které zelené střechy mají, je opravdu hodně. Obecně se tvrdí, což zatím nelze v českých podmínkách otestovat, že prodlužují životnost budovy. Na rozdíl od moderní střešní krytiny vydrží i 50 let, protože izolace zelených střech chrání střechu dokonaleji, než střešní tašky a podobné krycí prvky. Největší přínos ale mají v tom, že zabraňují teplu, aby proniklo do konstrukce, a prostředí pod střechou výrazně ochlazují. Ačkoliv i v zimním období izolují a zateplují, je přesto důležitější ochlazující funkce, protože vytopení místnosti není tak náročné, jako její ochlazení.

Zelené střechy nemají jen termoizolační efekt. Jde i o protihlukovou izolaci. Nejvyšší patro je díky nim odhlučněno. Výhodou je i to, že dokáží zachytit velké množství srážek. Naproti tomu z klasické střechy se voda vypaří, nebo okapem odteče do kanalizace. Z intenzivních střech neodteče téměř nic, z extenzivních odteče asi 30% ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372