Reklama

12. 6. 2019  |  Aktuality  |  Autor: Komora OZE

V sobotu otevřou své dveře větrné elektrárny po celém Česku

Dveře větrných elektráren po celém Česku se otevřou tuto sobotu na čtyřech lokalitách v celém Česku. Provozovatelé budou ukazovat, jak elektrárna funguje a zájemci si na vlastní oči a uši vyzkouší, jak elektrárny působí na okolí.

Kdy: sobota 15. června od 10 do 16 hodin

Co:

  • Ve Věžnicích na havlíčkobrodsku připraví dětský skákací hrad a návštěvníci si budou moci vyzkoušet jízdu elektromobilem nebo malování na obličej. V Jindřichovicích na liberecku otevřou i místní ekocentrum.

  • Na webu GlobalWindDay.Org si lze stáhnout dětské omalovánky, slepovačky a další hry pro děti s motivy větrných elektráren.

  • Víc o akci zde.

 

Kde: na čtyřech lokalitách větrných elektráren:

  • Jindřichovice p. Smrkem (okres Liberec),

  • Věžnice (Havlíčkův Brod),

  • Nová Ves v Horách (Most) a

  • Ostrý Kámen (Svitavy)

Kdo: akci pořádá Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.

%pst%

 

Kontext:

  • Akce se koná v Česku již po čtrnácté a v rámci celosvětového Global Wind Day (15. června).

  • Před čtyřmi dny v centru Brna děti nakreslily 302 malých větrníků a vytvořily tak český rekord. Malováním větrníků děti znázorňovaly, že větrné elektrárny mohou občané, obce, farmáři a malí podnikatelé společně vlastnit a těžit z výhod malých decentralizovaných zdrojů. Podrobně zde.

  • Na konci roku 2018 v Česku stály větrné elektrárny s výkonem 320 MW. To je tolik, kolik jich v sousedním Rakousku postaví každý rok.

  • Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí za rok 3,5 miliónu kilowatthodin, dost pro dva až tři tisíce (průměrných) domácností v Česku.

Citace:

Nové větrné elektrárny v Česku prakticky nikdo nechystá. Do provozu je uváděno jen pár elektráren ročně, které získaly povolení a nárok na podporu v minulosti. Jde o jednotky větrných elektráren ročně,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. 

Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za „zemi, kde nefouká. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se – s výjimkou Polska – podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních pětadvacet let,” doplnil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Potenciál pro větrné elektrárny máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi třináct set větrných elektráren. 

Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních. 

Takový scénář například zhruba odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa, která je českým podmínkám podobná - krajina má podobný charakter a i větrné podmínky jsou zhruba stejné jako v Česku. Německo má navíc nevýhodu vyšší hustoty zalidnění. 

Severní část Německa je jiný příběh, tam je větrných elektráren mnohem více, ale to nelze s Českem srovnávat. Je tedy zřejmé, že nejde o nějak nereálný scénář," uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR

© Průmyslová ekologie, s.r o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372