Reklama

7. 5. 2019  |  Publicistika  |  Autor: František Vörös, konzultant Sdružení EPS ČR

Sdružení EPS ČR se stalo členem družstva pro výstavbu závodu na fyzikálně-chemickou recyklaci EPS odpadů ze stavebnictví

Polystyren jako jeden z nejstarších druhů plastů má stále velký ekonomický význam. První výroba standardního typu pro všeobecné použití /GPPS/ byla zahájena v roce 1930 v Německu.

K jeho modifikaci přídavkem kaučuku na houževnatý/rázuvzdorný/ HIPS a na pěnový polystyren vytlačováním /XPS desky/ došlo ve 40-tých letech. Počátkem následného desetiletí se objevil na německém trhu expandovatelný polystyren /EPS/, ze kterého se procesem předpěňování a vypěňování začaly vyrábět tvarovky pro obaly a izolační desky. 

Později se začaly vyrábět vytlačováním pěnové polystyrenové folie o tloušťce 1-4 mm, které po vytvarování slouží jako podnosy nebo krabičky na jídlo. Celá tato polystyrenová rodina užívává pro recyklaci po skončení životnosti recyklační trojúhelník s číslicí 6.

O to více udivuje, že někdy i v odborném tisku, avšak bohužel i na webu německého Ministerstva životního prostředí, se objevují nesprávná tvrzení o nerecyklovatelnosti polystyrenu /více na tomto webu z 14.1.2019 v pojednání „Německý úřední šiml falešně zařehtal k recyklovatelnosti pěnového polystyrenu“/. Proti jejich tvrzení se ohradila německá plastikářská asociace IK Industrievereinigung Kunststoffverpackungen mj. i argumentem o současném 50 % podílu recyklovaného EPS z obalových odpadů.

EPS totiž patří mezi nejsnáze recyklovatelné plasty, buď se jako drť přidává do betonu,cihel, keramiky, nebo se může přidávat do tvarovek a desek u výrobců nebo se dá mechanicky recyklovat extruzí na standardní polystyren. 

V roce 2017 se v Evropě mechanicky zrecyklovalo 138 tis. tun EPS ze stavebních aplikací, což je 26 % podíl z celkového množství EPS odpadů. Při instalaci EPS na stavbách vzniklo 40 tis. tun EPS odpadů, většinou ve formě odřezků, při demolicích dalších 98 tis. tun. Recyklováno bylo pouze 8,6 % odpadů, téměř třetina skončila na skládkách. 

Ze statě „Dobrovolný závazek výrobců expandovatelného polystyrenu /EPS/ a jeho zpracovatelů v rámci asociace EUMEPS“, publikované na tomto webu 21.11.2018, vyplývá, že do roku 2025 by se mělo využít 80 % odpadních EPS izolací z realizace výstavby a renovací a 27 % z demolic. Právě na poslední segment je zaměřena technologie PolystyreneLoop. 

Odhaduje se, že v budovách EU je zabudováno 2 milionů tun EPS desek s HBCDD, jejichž životnost je min. 50 let. V ČR lze očekávat vyšší výskyt těchto odpadů po roce 2040.

Od šedesátých let se v EPS izolačních deskách používá retardér hoření hexabromcyklododekan (HBCDD). Po mnoho let to bylo nejlepší řešení pro zajištění bezpečnosti v případě požáru a pro splnění národních protipožárních předpisů. HBCDD byl v roce 2016 celosvětově zařazen na listinu persistentních organických polutantů /POP/, s tím, že pro stavební aplikace byla udělena výjimka do roku 2019. 

V Evropě se podařilo výrobcům EPS realizovat náhradu novým schváleným retardérem hoření na polymerní bázi – více v tomto článku z 25.4.1019. Od 21.8.2015 se již v EU EPS s HBCDD nevyrábí. 

Miliony tun EPS odpadů s HBCDD z dříve zateplených budov bude nebude možno recyklovat, ani skládkovat. Jediná možnost využití těchto odpadů je energetické využití nebo nově i fyzikálně-chemická recyklace v rámci iniciativy PolyStyreneLoop – viz logo

PolyStyreneLoop Logo.png

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372