Reklama

3. 12. 2017  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Polemika I: Je společná koncepce vodního hospodářství uskutečnitelná, nebo je to jen zbožné přání?

Konference Vodovody a kanalizace 2017 přinesla zajímavé polemiky a společná koncepce českého vodního hospodářství bylo velké téma. Je ale možné v našich podmínkách o společné koncepci uvažovat, když vodní hospodářství je řízeno zároveň pěti rezorty?

Pět ministerstev není jedinou překážkou tohoto projektu. V "malé vodě" se v současné době pohybuje přes šest tisíc subjektů, v té "velké" pouhých šest.

Zda je tato koncepce uskutečnitelná je předmětem polemiky, které se zúčastnilo nemálo odborníků našeho vodního hospodářství. V dnešním díle polemizovali na toto téma Antonín Raizl ze společnosti EY, s.r.o., Miroslav Kos, SMP CZ a ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák:

Antonin Raizl:

Společná koncepce VaK by jistě byla velkým přínosem pro obor, bohužel nemám dojem, že ani jeden z rezortů mající VaK na starosti měl ambici takovou koncepci v první fázi připravit a dát na stůl k diskuzi. Typickým znakem státních organizací je nedostatečná transparentnost a otevřenost nejen vůči veřejnosti ale také mezi sebou. Vytváření informačních sil vidíme také mezi těmito rezorty v oboru VaK.

Množství protichůdných iniciativ poškozuje nejen stabilitu VaK, ale je v naprostém rozporu s jakoukoliv snahou o hledání společné koncepce. Platformou pro společnou koncepci a přístup k regulaci VaK měl být Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací. Tento výbor se ale bohužel minul účinkem a svou úlohu neplní. Pravděpodobně nejzásadnějším problémem jsou jednotliví členové, kteří ve velké většině o oboru VaK vědí naprosté minimum a nejsou tak žádným přínosem.

Miroslav Kos:

Diskuze kolem koncepcí je periodicky vyvolávána nově otevřenými problémy a vždy navodí otázky, kdo by vlastně měl být zahrnut pod určitou koncepci. Koncepce jsou potřeba, ale je potřeba rozeznávat podílníky koncepce a jejich pozice v řešené koncepci.

Vodohospodářské koncepce jsou vždy založeny na antropocentrickém přístupu k udržitelnému rozvoji, tj. chrání zdroje jak kvantitativně, tak i kvalitativně, aniž by zanedbávaly ekonomickou realitu a efektivnost. Rámcová směrnice o vodě pokouší integrovat tři pilíře udržitelného rozvoje, což se odráží v základních principech, jako je integrované řízení založené na povodích, dosažení dobrého ekologického stavu a pobídky k založení partnerství veřejného a soukromého sektoru. ¨

Nicméně některé postupy k dosažení dobrého ekologického stavu zdroje a nastavené řídící postupy, jako je zavedení zásady "znečišťovatel platí", se ukazují nedostatečné.Například tento princip postihuje jen část podílníků koncepce, současně reakce na určitá opatření přesouvá logicky význam řešení na jinou skupinu podílníků koncepce (např. od bodových zdrojů znečištění k plošnému znečištění nebo od jednoho typu znečištění k jinému). Proto se objevují snahy o revizi zásady např. na „uživatel platí“. ...

 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok

PARTNEŘI

ISSN 2570-9372