Na politické úrovni probíhá diskuse o možném zavedení speciální daně pro energetické firmy, tzv. sektorové daně. Teplárenství však prochází velmi složitým obdobím, kdy se musí vyrovnávat s dopady aktuální energetické krize a současně připravovat dekarbonizační investice do nových zdrojů, proto by mělo být z nového zdanění vyjmuto. V opačném případě by byly ohroženy modernizační investice.
Detaily zavedení sektorové daně pro energetiku zatím nejsou známé, koalice o nich má teprve jednat. Nicméně už v tuto chvíli je potřeba upozornit na zásadní negativní dopady, které by mělo zahrnutí teplárenství. Teplárenské sdružení proto apeluje na politickou reprezentaci, aby teplárny do sektorové daně nezařazovala.
„Teplárenství nyní čelí řadě výzev počínaje současnou energetickou krizí, kdy se intenzivně snaží minimalizovat dopady na zákazníky, až po tlak na dekarbonizaci a snižování emisí a z toho vyplývající masivní investice, které bude potřeba do roku 2030 realizovat. To poslední, co teplárenství v této kritické chvíli potřebuje, je ještě rozkolísání daňové legislativy, které by ohrozilo připravované investice i ekonomickou stabilitu výrobců tepla,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.
Většina tepláren vyrábí elektřinu v tzv. vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla a jsou tak aktivní jak v dodávkách tepla, jehož cena podléhá věcnému usměrňování ze strany Energetického regulačního úřadu, tak na trhu s elektřinou, kde platí volná tržní soutěž. Z pohledu zajištění úvěru na připravované investice je však podstatný hospodářský výsledek teplárenské společnosti jako celku.
Současný dramatický nárůst cen energetických komodit a povolenek na emise skleníkových plynů řada tepláren tlumí na úkor svých marží z výroby tepla. Pokud by byl celkový hospodářský výsledek ještě více zdaněn, ohrozilo by to ekonomickou stabilitu tepláren a jejich přístup k financování ze strany bank a tím i realizaci nezbytných modernizačních projektů.
Komentáře