O kvalitě nakládání s odpady v České republice všichni jen trochu zasvěcení vědí své. Vévodí skládky, všechna „konkurenční“ nakládání s odpady kulhají. S konkrétní výzvou přichází Radek Jakubský, viceprezident Hospodářské komory ČR ve svém zamyšlení:
V ČR se ročně vyprodukuje téměř 6 milionů tun komunálního odpadu. To je cca 250 tisíc plně naložených kamionů. Na skládky se z tohoto čísla ukládá téměř polovina. A to je opravdu hodně.
Pokud bychom se bavili o celkovém množství ročního odpadu v Česku, tak bychom se dostali na téměř 40 milionů tun.
Legislativní konec skládkování je stanoven sice až k roku 2035, ale už v příštím roce se nám opět zdraží poplatky za skládkování, a to je jen začátek. „Evropská zelená vlna“ se na nás řítí a nikdo ji nezastaví.
Obce budou čelit neřešitelnému problému. Skládkovat budou smět jen velmi malé procento odpadů, jinak hrozí citelné sankce, které pocítíme všichni, tedy i firmy, které jsou začátkem řetězce a které budou muset omezit množství odpadu. Banky pak budou počítat „zelený rating“ firem a ty „nezelené“ nebudou financovat.
Přitom existují řešení, a to například v podobě moderních technologií, konkrétně chemické recyklace, díky kterým můžeme na odpad nahlížet jako na vstupní surovinu a zdroj velmi lukrativních surovin pro další materiálové či energetické využití. Technologie jsou navíc šetrné k životnímu prostředí, a především pak k našim peněženkám. V době zdražování je totiž nutné „počítat každou korunu“.
Jednou z technologií, se kterou jsem měl možnost se seznámit, je tzv. plazmové zplyňování. Představte si, že veškerý odpad vložíme do jednoho zařízení, které ho roztřídí na základní prvky, tak jak je známe z periodické tabulky. Výsledné produkty najdou široké uplatnění v energetice, dopravě, stavitelství, atd… Osobně to považuji za něco geniálního. Tato technologie by vyřešila celou řadu současných celospolečenských problémů.
Pro představu uvedu pár čísel. Díky plazmovému zplyňování bychom ze současných 3 milionů tun nevyužitého komunálního odpadu, který končí na skládkách, mohli ročně vyrobit:
- 3 400 000 MWh elektrické energie,
- 470 000 000 litrů ethanolu,
- 120 000 tun „zeleného“ vodíku.
Není tedy čas s tím začít něco dělat? Nejde přitom jen o tlak ze strany EU, ale i o naši energetickou soběstačnost a také naše peníze, a to už ani nemluvím o současné energetické krizi a ekologii.
Komentáře