Tlak na zákaz dovozu ruského plynu a ropy sílí. Berlínský think-tank uvedl, že díky alternativním dodavatelům a nižší spotřebě by se Německo mohlo osvobodit od závislosti na Kremlu v pokrývání svých energetických potřeb.
Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW) tvrdí, že Německo by se mohlo své závislosti na ruském dovozu energie zbavit do zimy letošního roku. To je mnohem dříve, než uvedla německá vláda, která odhaduje úplné odstřihnutí od ruského plynu až na polovinu roku 2024, možná i později.
Německý think-tank představil dokument, ve kterém naznačuje, že Německo by mohlo přežít nadcházející zimu bez ruského plynu tím, že se pustí do třístupňového přístupu diverzifikace dodávek, zvýší účinnost skladování a potrubního vedení, a sníží spotřebu průmyslu a domácností.
„V případě, že se maximalizují potenciální energetické úspory a zároveň se rozšíří dodávky ze zemí, které zemní plyn dodávají, jak to bude jenom technicky možné, mohla by být zaručena německá potřeba zemního plynu pro letošní rok a nadcházející zimu 2022/2023 bez dovozu z Ruska,“ tvrdí DIW.
Podle odhadů Breugelu, bruselského think-tanku věnujícímu se politickému výzkumu v ekonomických otázkách, v současné době Evropská unie denně platí Moskvě v průměru 15 milionů eur (asi 366 milionu Kč) za uhlí, 400 milionů eur (skoro 10 miliard Kč) za plyn a 450 milionů eur (11 miliard Kč) za ropu.
Vypneme kohoutky a uspoříme
Německý think-tank tvrdí, že Německo by mohlo snížit poptávku po ruském plynu o 18 - 26 % pouhou úsporou elektřiny. Tím se má na mysli, že domácnosti ztlumí termostaty a spotřebují méně teplé vody, a průmysl se obrátí na alternativní paliva, jako je uhlí a biomasa.
Úspory by pak podpořil rozšířený dovoz ze spřátelených zemí, které vyvážejí zkapalněný zemní plyn (LNG), jako je Norsko a Nizozemsko. DIW říká, že pouze zvýšený dovoz z Norska by mohl pokrýt pětinu současného ročního dovozu z Ruska.
Nic stavět není potřeba
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře