Během procesu spalování odpadů vznikají v pražské spalovně desítky tun škváry, jenž byly doposud bez užitku skládkovány. Hlavní město má v plánu tuto praxi změnit a škváru začít využívat jako podkladový materiál ve stavebním průmyslu.
V květnu pražské zastupitelstvo schválilo Klimatický plán, který počítá s tím, že hlavní město do roku 2030 sníží objem produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010. Tohoto cíle by se mělo dosáhnout realizací konkrétních opatření, přičemž některé z nich se týkají cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství. V Praze se zaměří na lepší nakládání s odpady, které vznikají v malešické spalovně: „To, co bylo v minulosti považováno za odpad, tak může být díky moderním technologiím přeměněno na surovinu...“
Řeč je o škváře, která je hlavním koncovým produktem vznikajícím po spálení odpadu v zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). Spálením tuny odpadu lze získat cca 200 kg škváry, kterou tvoří nespalitelné pevné částice již obsažené v odpadu a sekundární produkty spalování. Dosud se škvára převážně skládkovala, případně využívala jako materiál pro technické zabezpečení skládek. Časy se ale mění a tím i pohled na ni. Dnes je možné ji využívat jako surovinu v různých aplikacích stavebního průmyslu, i jako cenný zdroj, které dokáže nahradit primární suroviny.
„Vzniklá škvára při spalování tvoří 20 až 25 procent hmotnosti vstupního odpadu. Spalovna v Malešicích přitom vyprodukuje 65 až 70 tisíc tun škváry ročně. Tento odpad odvážíme na skládku a platíme za skládkování kolem 40 milionů korun ročně,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora Prahy pro životní prostředí. „Přitom díky výzkumu a vývoji moderních technologií je možné ze škváry dnes dále separovat kovy a přeměnit škváru na stavební surovinu, která může nahradit těžené přírodní suroviny,“ dodává náměstek.
V letech 2016 až 2019 byla v Malešicích modernizována třídicí linka, do budoucna se počítá s tím, že by měla umět třídit i barevné kovy. V současné chvíli se dokončuje studie proveditelnosti na linku umožňující očištění a následné využití škváry. Odhadovaná investice předběžně čítá asi 250 milionů korun, přičemž návratnost by mohla dosáhnout 4 až 9 let. Už v loňském roce se v pražském ZEVO ze škváry vytřídilo 5442 tun železa, což je meziročně zhruba o 500 tun více. "Vytřídění kovů ze škváry je ukázkovým příkladem toho, jak lze s odpadem nakládat jako se zdrojem," uvedl Hlubuček.
Škváru je po separaci kovů možné využít v různých aplikacích stavebního průmyslu. Slouží například jako podkladová vrstva u pozemních komunikací. Kritéria pro její využití, a vůbec umožnění jejího využití, podléhají národní legislativě. V Česku se situace změnila po tom, co byla schválena nová vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, která takové využívání škváry umožňuje.
Právě účinná separace kovů je nezbytná pro stavební využití škváry. Jde ale o technologicky vysoce inovativní přístup, jenž v současnosti praktikuje pouze několik málo měst. „Naším cílem je nejen vydělat na prodeji surovin ze škváry, případně i z prodeje samotné škváry, ale také ušetřit až 45 milionů korun ročně za skladování škváry,“ uvedl náměstek pro portál Seznam zprávy.
„Nebavíme se ale zdaleka jen ekonomické stránce, ale především o významných ekologických přínosech. Za prvé můžeme získat až 1 500 tun neželezných kovů, čímž bychom výrazně přispěli ke splnění recyklačních cílů, které nám nově ukládá odpadový zákon. Za druhé pak získání kovů a stavební využití škváry může přispět úsporou až desítek tisíc tun emisí CO2,“ uzavírá náměstek primátora.
Komentáře