Poslední tři roky byly pro globální trh s uhlím bouřlivé. Během pandemie Covid-19 poptávka po uhlí prudce klesla, aby po pandemii a po invazi Ruska na Ukrajinu, vyletěla vzhůru. V roce 2022 dosáhla historicky nejvyšší úrovně, kterou v loňském roce překonala.
„Dnes zůstává uhlí největším zdrojem energie pro výrobu elektřiny, výrobu oceli a cementu – a udržuje si ústřední roli ve světové ekonomice. Uhlí je zároveň největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, vyprodukovaných člověkem,“ říká Mezinárodní energetická agentura (IEA).
Výroční zpráva Mezinárodní energetické agentury o trhu s uhlím očekává, že globální spotřeba uhlí dosáhne v roce 2023 rekordního maxima kvůli poptávce ze strany rozvojových ekonomik. Vůbec poprvé ovšem zpráva předpovídá, že do roku 2026 bude globální spotřeba uhlí klesat.
Ačkoliv by pokles celosvětové poptávky po uhlí mohl být historickým milníkem, agentura se domnívá, že spotřeba uhlí do roku 2026 zůstane výrazně nad 8 mld. tun. K tomu doplňuje, že aby se emise snižovaly rychlejším tempem, musela by spotřeba uhlí klesat výrazně rychleji.
„Několikrát jsme byli svědky poklesu celosvětové poptávky po uhlí, jenomže neměly dlouhé trvání a byly způsobené mimořádnými událostmi, jako byl rozpad Sovětského svazu nebo pandemie Covid-19. Tentokrát to vypadá jinak, jelikož je pokles více strukturální, poháněný rozšiřováním technologií pro čistou energii,“ uvádí Keisuke Sadamori, ředitel IEA pro trhy s energií a bezpečnost, a dodává: „Rozhodující okamžik pro uhlí je na obzoru.“
Dohromady více než 70 % poptávky
Tento obsah je uzamčen
Pro zobrazení se přihlaste do účtu s aktivním předplatným.
Komentáře