Káčko
Ekolamp
EGEXPERT

Poláci začínají chápat, že MBÚ recyklaci nenavýší

Koncem května proběhl v Olomouci 2. ročník Česko - polské konference, kde si polští a čeští odborníci vyměnili své zkušenosti s nakládáním s odpady. Letos se zaměřili na úroveň recyklace a energetické využití frakcí ze směsného komunálního odpadu.

Poláci začínají chápat, že MBÚ recyklaci nenavýší

Jan Maršák/prumyslovaekologie.cz

Konference se konala pod záštitou Ministerstva životního prostředí, které se také zúčastnilo prostřednictvím Jana Maršáka, vedoucího oddělení koncepcí a technologií a zástupce ředitele odboru odpadů. Toho jsme požádali o srovnání odpadového hospodářství obou zemí.

Jak vypadají v současné době poplatky za uložení odpadů na skládky v Polsku, vzrostly poplatky v poslední době a o kolik?

Polsko přistoupilo v několika málo posledních letech k poměrně značným legislativním úpravám oblasti odpadového hospodářství. Tyto změny se dotkly i tématu, které je velmi diskutováno v ČR, a to je nastavení úrovně poplatku za ukládání odpadu na skládky.

V Polsku situace vypadá následovně. V roce 2018 byly poplatky za ukládání odpadů na skládku určeny na 140 PLN (tedy přibližně 33 Euro/830 Kč), pro rok 2019 170 PLN (tedy přibližně 40 Euro/1000 Kč) a další navýšení proběhne pro rok 2020, kdy poplatek stoupne na 270 PLN (tedy přibližně 60 Euro/1500 Kč). Z uvedeného vyplývá, že v průběhu tří let došlo ke zvýšení poplatku o 700 Kč.

V návrhu našeho nového zákona o odpadech, který je v současnosti po meziresortním připomínkovém řízení, je poplatek 1500 Kč, který bude mít Polsko již příští rok, navržen na rok 2025. Je tedy zřejmé, že vzrůst poplatku bude v ČR pozvolnější v porovnání s polským přístupem. Není to ovšem jenom Polsko, které zvedlo v posledních letech skládkovací poplatky. Tuto tendenci můžeme sledovat i u zemí jako je Bulharsko, Litva, Lotyšsko nebo Rumunsko. Západní země mají tuto záležitost dávno vyřešenou.

Má Polsko stanoven legislativně zákaz skládkování?

Ano. Polsko má v legislativě ustaven zákaz skládkování využitelných odpadů. Tento nástroj je již účinný a to od roku 2016, tedy čtvrtým rokem.

Polsko vybudovalo nezanedbatelné kapacity na mechanicko-biologickou úpravu odpadů. Jak jsou po prvních letech praxe úspěšné?

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (1)

  1. p.utekal@tiscali.cz03.06.2019 (09:06)
    To jsou stále jen řeči. Pravda je, že se pro skutečně rozumné nakládání s odpadem de facto nic nedělá - totiž pro vytřídění TO a následnou recyklaci - jen se hrají ty potěmkinovské hry, jakože jsme špičky v třídění odpadu. Ano, v zaplnění ulic barevnými kontejnery ano. Jenže tím to končí. A dokud budou politici v zájmu odpadových mafií strkat hlavu do písku, dokud země třetího světa nepřestanou (za nemalou úplatu) přijímat odpad z "vyspělých" zemí a házet ho do moře - budou to pořád jenom řeči. Poláci zdá se už pracovat začali. A ono je to skutečně jen o práci. Ne o pořádání okázalých seminářů a konferencí. Technologie pro třídění a recyklace existují, jen se dělá, že je to problém. Není. prostě to udělejte.

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Žádný absolutní zákaz obalů z pěnového polystyrenu nebyl vydán

Žádný absolutní zákaz obalů z pěnového polystyrenu nebyl vydán

Na téma recyklovatelnosti a nezávadnosti polystyrenových hmot se v mediích i interních předpisech obchodních řetězců příliš často objevují nesprávné údaje. 

Elektromobilita v praxi – bez dotací to v tuto chvíli nepůjde

Elektromobilita v praxi – bez dotací to v tuto chvíli nepůjde

2. ročník konference Elektromobilita v praxi, konající se v pražském hotelu Olympik, přinesl zkušenosti municipalit, pohled na elektromobilitu z pohledu státní správy i z hlediska podpory jejího zavádění u podnikatelských subjektů.

Odpadní teplo ze supermarketu dokáže zásobit ročně 200 domácností

Odpadní teplo ze supermarketu dokáže zásobit ročně 200 domácností

Městské odpadní teplo je v Evropě obrovským nevyužitým zdrojem energie. Projekt Life4HeatRecovery ho chce využít k vytápění našich domovů a zásobování teplou vodou.