Enviro
Ekolamp
VODKA

SMO ČR: Města a obce potřebují především garanci

Svaz měst a obcí ČR sdružuje 2754 obcí. Členy jsou bez výjimky všechny statutární obce a sílu svazu představuje cca 8.450.000 obyvatel naší země. Není proto divu, že mají co mluvit do toho, jak bude odpadové hospodářství regulováno.

SMO ČR: Města a obce potřebují především garanci

Na nedávno proběhlé konferenci Odpady 21 v Olomouci se SMO ČR vyjádřil k aktuální situaci v českém odpadovém hospodářství ústy Pavla Drahovzala, ředitele legislativní a právní sekce. Ten shrnul požadavky na legislativu do tří základních bodů.

V první řadě potřebuje SMO ČR, resp. města a obce v ČR garanci. Garanci v tom, že když je stanovený nějaký termín, že už se s ním opravdu nijak hýbat nebude,“ upozornil Pavel Drahovzal. „Předpokládáme, že k takto stanovenému termínu totiž stát vyvine veškeré politické úsilí a zajistí finanční, administrativní a legislativní podporu pro města a obce, zejm. že zabezpečí dostatečnou síť zařízení ke správnému nakládání s odpady, než je skládkování. A samozřejmě, že s termínem 2030 stoupá pravděpodobnost, že lze cílů nastavených EU reálně dosáhnout bez nutnosti enormní a skokové finanční i sankční zátěže na obce nebo obyvatelstvo. Proto Svaz respektuje návrh na posun omezení skládkování v návrhu nového zákona o odpadech až k roku 2030. A jednoznačně tak odmítáme interpretaci, že chceme jen a pouze rok 2024 pro zákaz skládkování, protože nebyla státem dosud naplněna legitimní očekávání obcí a měst vztahující se k tomuto roku, např. přijetí nového zákona o odpadech, vytvoření infrastruktury. Obce a města potřebují mít jistotu, že budou v roce 2024 mít kam dávat odpady ke zpracování na materiál prostřednictvím recyklace nebo na energii prostřednictvím ZEVO, a takový dostatek kapacit zatím stát k roku 2024 není schopen garantovat.“

Druhá věc je ta, že pokud budou navýšeny poplatky, bude systém OH generovat určité prostředky. Nechť se zachová určitá míra kompenzace pro obce se skládkou na svém území, protože ty bereme opravdu jako historickou záležitost, která tu je a musí se dořešit, ale zbylé prostředky ať plynou do nějakého účelového fondu, a z něj by pak byla možnost čerpat prostředky na financování projektů zejména měst a obcí, kterými se bude zlepšovat odpadové hospodářství,“ řekl Pavel Drahovzal a pokračoval: „Máme na mysli například nastavení systémů sběru, třídění a svozů odpadů, administraci, evidenci, eventuálně i tedy, pokud budou mít města a obce nějaké investiční aktivity v téhle oblasti, třeba dotřiďovací linky, cokoliv, co bude naplňovat koncepci zlepšení odpadového hospodářství v ČR. Je celkem jedno, kde budou tyto prostředky deponovány, zda na SFŽP, nebo u krajů. V žádném případě však nesmí skončit ve státním rozpočtu jako naprosto volné prostředky, se kterými lze nakládat jakkoli.“

Ve své řeči zdůraznil, že vygenerované prostředky je nezbytné vrátit smysluplným způsobem zpět, jako kompenzace za zátěž životního prostředí.

Třetí bod, na který SMO ČR klade velký důraz, je nastavit legislativu tak, aby se mohly obce v ČR slučovat ve větší celky. „Velmi apelujeme na to, aby v legislativě byly mechanizmy, které vytvoří přívětivé prostředí pro meziobecní spolupráci. V návrhu se o tom hovoří bohužel pouze jednou jedinou větou. Chceme, aby bylo možné přenést na svazky obcí nejen povinnosti a práva, ale i odpovědnost, jinak sdružování pro zejména menší obce ztrácí smysl. Ve svazku lze efektivněji a profesionálnějším způsobem zajistit nakládání s odpady a tím naplnit veškeré zákonné povinnosti uložené obcím, ať malým, tak velkým."

Obavy z nedobrého nakládání s odpady ve svazku jsou podle Pavla Drahovzala liché. „Pokud bude vytvořen svazek s přenesenou odpovědností, bude on zodpovědný za to, jak dobře si v nakládání s odpady vede. Měřícím kriteriem může být průměr na obyvatele obcí sdružených ve svazku. V tomto směru to bude daleko snažší jak pro regulátora, tedy MŽP a EU, tak pro jeho kontrolní orgány, zejména ČIŽP a krajský úřady,“ uzavřel Pavel Drahovzal.


Diskuse (1)

  1. Jana.Hladova@ue.cz07.05.2019 (10:11)
    Tak já nevím, kde je ta garance, když je tu již několik let legislativně nastaven termín 2024, se kterým mimochodem původně SMO ČR neměl žádný problém a stejně se situace pro obce nijak výrazně neposunula! Zařízení ke správnému nakládání s odpady nezajistí stát, ale investoři, kteří musí z nastavené legislativy nabýt jistoty, že si z nich stát opět nevystřelí a nezmění termín jako se to děje právě teď v podobě návrhu SMO ČR na posun do roku 2030! Argumentace pana Drahovzala o nenaplněných očekáváních obcí totiž souvisí úzce s investicemi do těch "správných zařízení"! Stejně jako nebyla dosud naplněna legitimní očekávání obcí, nebyla naplněna legitimní očekávání investorů do požadovaných zařízená na "správné" nakládání s odpady. To je bohužel jednoduchá logika, která posunutím termínu ukončení skládkování (využitelného odpadu) nabírá jen na síle! Bude mít tedy konečně někdo odvahu říct NE skládkovacímu byznysu?! SMO ČR to evidentně nebude! A o tom, že je to v zájmu obcí lze velmi pochybovat!

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Při sběru a recyklaci fotovoltaických panelů je nutné odlišit panely „staré“ a „nové“

Při sběru a recyklaci fotovoltaických panelů je nutné odlišit panely „staré“ a „nové“

Jak funguje systém zpětného odběru fotovoltaiky, systém jeho finacování a jak probíhá recyklace nebo ekologická likvidace panelů? Zeptali jsme se zástupců kolektivního systému ASEKOL, do jehož kompetence zmíněná problematika spadá.

Qantas provozuje první bezodpadovou leteckou linku

Qantas provozuje první bezodpadovou leteckou linku

Veškerý odpad vzniklý na palubě linky QF739 létající ze Sydney do Adelaide, týmu „Green Team“ společnosti Qantas, bude likvidován pomocí kompostu, opětovného použití nebo recyklace.

Vědci řeší inovace v segmentu plastů

Vědci řeší inovace v segmentu plastů

Podle studie OSN ke globálním megatrendům z loňského roku bylo za posledních 50 let zaregistrováno více než 100 miliónů nových organických a anorganických látek. Jestliže v roce 1965 bylo tempo registrací 2,5 minuty, v roce 2016 se interval zkrátil na 1,4 sekundy.