Káčko
Ekolamp
EGEXPERT

Polemika: Jsou kaly z ČOV rizikové, nebo ne?

V současné době se rozvířila celkem zajímavá debata kolem vyhlášky 437/2016 Sb., která nastavuje kvalitativní požadavky na čistírenské kaly, které mohou být využity na zemědělské půdě. K 1. 1. 2020 končí 3-leté přechodné období, kdy vypuštěním benevolentní kategorie II se tato situace stala předmětem vážných diskuzí a polarizovala odbornou obec.

Polemika: Jsou kaly z ČOV rizikové, nebo ne?

Kalová laguna Sojovice. Zdroj: wikipedia

Z této situace vyplynula naše otázka k budoucnosti využívání čistírenských kalů:

Do jaké míry je současná kvalita čistírenských kalů riziková či neriziková pro půdu, spodní vody a zdraví lidí a je prodloužení lhůty platnosti vyhlášky nutné?

František Havíř, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje:

Na tuto otázku zřejmě nikdo nedá garantovanou odpověď. Nikdo neví a nikdo také nechce šířit paniku.

Z mé pozice jako pracovníka odboru životního prostředí se snažím sbírat objektivní fakta a předkládat je samosprávě, případně státní správě s tím, že naštěstí nejsem ten, který rozhoduje. Jakýkoliv jiný způsob likvidace čistírenských kalů než na ZPF bude dražší a promítne se do ceny stočného, proto se tím politici nechtějí zabývat.

Zřejmé jsou dva fakty:

  1. Čistírenské kaly obsahují velké množství cizorodých látek, které známe a jejichž nebezpečí tušíme, ale obsahují také neznámé množství a druhy cizorodých látek, o kterých nevíme, protože je nehledáme nebo protože netušíme, jaké látky v procesu čištění odpadních vod vznikají. Ty jsou možná ještě nebezpečnější.

  2. Když podělíme celkovou produkci sušiny kalů, vyprodukovaných v ČR (asi 200 tis. t) hektary zemědělského půdního fondu (asi 4 mil. ha), vyjde průměrná dávka 50 kg kalu/ha. Jakákoliv zemědělská plodina zanechává na poli 100 krát více sušiny organické hmoty.

Bez ohledu na to, jaké cizorodé látky jsou v kalech obsaženy, nemá význam si jimi kvůli zlomku organické hmoty zamořit půdu. Je tedy nutné hledat a využívat jiné způsoby likvidace kalů.

Radka Rosenbergová, Veolia Česká, a.s.:

Každá mince má dvě strany a nejinak je tomu i v případě čistírenských kalů. Kaly byly historicky využívány v zemědělství a stále to má svůj dobrý důvod. Pozitivní vliv aplikace kalů na tvorbu zemědělských výnosů, ale například i vliv na zvyšování okamžité půdní vlhkosti, pórovitost a sorpční kapacitu půdy byl mnohokrát prokázán.

Druhou stranou mince jsou možná rizika související s aplikací kalů. Některá z těchto rizik jsou velmi dobře popsaná, informace o toxicitě i mechanismech šíření anorganických polutantů, například těžkých kovů, do životního prostředí jsou obecně známé. Jiná a v poslední době často akcentovaná rizika jsou popsána nesrovnatelně méně.

Problematické mohou být například rezidua léčiv a jejich metabolity, hormony a další prostředky zdravotní a veterinární péče. Mechanismus chování těchto látek v odpadních vodách, v samotném procesu čištění a následně i v čistírenských kalech je vzhledem k rozdílným fyzikálně – chemickým vlastnostem těchto látek i jejich odlišné biologické rozložitelnosti velmi rozmanitý. Obvykle se jedná o velmi nízké koncentrace v řádech nanogramů, jejichž vliv na ekosystém a zdraví člověka nebyly dosud exaktně popsány.

Zpřísnění legislativy, a to nejen samotnou Vyhláškou 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů, ale i Vyhláškou 237/2017 Sb., která stanovuje požadavky na hnojiva, pak ošetřuje další potenciální riziko, a tím je infekčnost. Prodloužení lhůty přechodného období pro zajištění hygienizace kalů považuji za nutné. Vyhláška 437/2016 Sb. vyšla 23. 12. 2016 – přechodné období je tedy tříleté.

Ačkoliv existuje celé řada projektů pro zajištění odpovídající hygienizace kalů, a to v různém stádiu rozpracovanosti (EIA, dokumentace pro stavební povolení, výběrové řízení na dodavatele apod.), ukazuje se, že jejich realizaci není možné ke konci tohoto roku stihnout.

Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství – ČAObH

Pokud by někdo znal odpověď na Vaši otázku, nebylo by nutné předkládat petice, žádat několikaleté přechodné období, zevrubně zkoumat tento komplexní problém a verifikovat obrovské soubory dat včetně jejich interpretací.

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Chemická recyklace se musí stát součástí způsobů využití plastových odpadů

Chemická recyklace se musí stát součástí způsobů využití plastových odpadů

Ve Strategii EK pro plasty v oběhové ekonomice z ledna 2018 je několik nepřesností, které je třeba ujasnit. Kromě nejednotnosti ve vykazování statistických údajů toků plastů, nepřesných definic, např. plastů pro jedno použití, recyklací, recyklovatelnosti, je z materiálu patrné přednostní zaměření na aplikace v obalech a využívání plastů po skončení jejich životnosti z tohoto segmentu.

Ach ty statistiky: Produkce a odpady z plastů

Ach ty statistiky: Produkce a odpady z plastů

Ve statistikách plastů, které jsou uváděny na trh, jsou velké diference. Ve statistikách recyklace, využití materiálového a rovněž energetického. Jak to doopravdy v posledních letech vypadá.

ZVUŽ: Bude řešit prostředí zpětného odběru výrobků s ukončenou životností dobře?

ZVUŽ: Bude řešit prostředí zpětného odběru výrobků s ukončenou životností dobře?

Společně s návrhy Zákonů o odpadech a obalech vešel do mezirezortního řízení i návrh Zákona o výrobcích s ukončenou životností.