Káčko
Ekolamp
EGEXPERT

Heat Roadmap Europe 4 ukazuje budoucnost teplárenství v ČR

Jak vidí budoucnost teplárenství v celé Evropě projekt Heat Roadmap Europe 4, jsme vám představili zde. V rámci projektu byla vytvořena i Cestovní mapa sektoru vytápění a chlazení pro Českou republiku, která modeluje transformaci sektoru vytápění a chlazení v ČR (scénář HRE 2050).

Heat Roadmap Europe 4 ukazuje budoucnost  teplárenství v ČR

Teplárna Loučovice. Ilustrační foto/Wikimedia Commons

Cestovní mapa pro ČR dokazuje, že je možné dekarbonizovat energetický systém a snížit celkovou spotřebu primární energie, emise skleníkových plynů a současně i náklady českého energetického systému jako celku ve srovnání s konvenčním dekarbonizačním scénářem podle Evropské komise (CD 2050) do roku 2050.

Cestovní mapa pro ČR umožňuje:

  • Zásadní dekarbonizaci energetického systému České republiky, dosažení 90 % snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovní roku 1990 díky vyšší úrovni energetické účinnosti a transformaci sektoru vytápění a chlazení. Ve srovnání se scénářem CD 2050 se emise snižují o 47 %.
  • Vyšší úroveň účinnosti o 14 % (nižší spotřebu primárních energetických zdrojů) oproti scénáři CD 2050. To je způsobeno úsporami energie u konečného spotřebitele, využitím různých druhů tepelné energie v rámci soustav zásobování tepelnou energií (SZTE) a lepší integrací mezi odvětvími vytápění, chlazení a výrobou elektřiny.
  • Nižší náklady na energetický systém, většinou kvůli výrazně sníženým nákladům na palivo. Zatímco v některých oblastech bude třeba vynaložit vyšší objem investic (zejména investice do energetických úspor, do tepelných čerpadel a SZTE infrastruktury), scénář HRE 2050 ušetří v ČR téměř 2,3 miliardy EUR ročně.

Na úrovni ČR je třeba podle Cestovní mapy zvážit a využít zejména úspory v konečné spotřebě, rozvoj SZTE infrastruktury, využití přebytečného tepla a mimo aglomerace instalaci tepelných čerpadel. Tyto přístupy by měly přispět k potřebné efektivitě, dekarbonizaci a cenové dostupnosti v sektoru vytápění a chlazení.

Úspory v konečné spotřebě jsou zásadní pro efektivitu, dekarbonizaci a cenovou dostupnost energie. To platí zejména pro vytápění stávajících budov, kde je potřebné dosáhnout vyšší míry a hloubky renovací pro snížení spotřeby tepla až o 41 %. Současná úroveň ambicí je vysoká, avšak důraz by měl být kladen na skutečnou efektivitu provádění opatření na regionální/místní úrovni.

Rozšíření SZTE infrastruktury má zásadní význam pro transformaci energetického systému ČR a umožní lepší integraci obnovitelné energie a zdrojů přebytečného tepla, podíl SZTE na vytápění budov by měl vzrůst ze současných cca 23 % (modelový podíl bez tepelné energie dodané do průmyslu) nejméně na 60 % v roce 2050. Z ekonomického hlediska by podíl SZTE na trhu měl činit 34 % až 68 % do roku 2050. Tento rozvoj vyžaduje, aby byla infrastruktuře SZTE věnována náležitá pozornost na úrovni jak státu, tak regionální/místní.

Využití přebytečného tepla z průmyslu a z výroby elektřiny je klíčem k efektivnímu, odolnému sektoru vytápění a chlazení a podporuje místní průmysl, ekonomiku a zaměstnanost.

Vyžaduje to koordinovanou změnu plánování a schvalovacích procesů v průmyslu, odpadovém hospodářství, výstavbě datových center, zařízení na čištění odpadních vod a dalších druhů netradičních zdrojů přebytečného tepla, někdy i s využitím tepelných čerpadel k dodání tepelné energie o požadovaných parametrech. Nevhodné zdanění či další překážky pro využití přebytečného tepla by měly být odstraněny.

Budoucí výrobny tepelné energie a jednotky pro skladování energie pro SZTE infrastrukturu musí být mnohem pestřejší a všestrannější, aby integrovaly nízkouhlíkové zdroje a umožňovaly požadovanou flexibilitu.

Kotle by neměly produkovat více než 3 % poptávky po teple v rámci SZTE a nové přístupy k plánování a politikám by měly vytvářet rovné podmínky a podporovat integraci. Skladování tepelné energie by mělo být začleněno do nového rozvoje tepelných sítí, aby se zvýšilo využívání různých druhů obnovitelných zdrojů energie, přebytečného tepla a využívání kogeneračních zdrojů a tepelných čerpadel v průmyslovém měřítku. Krátkodobé skladování energie bude klíčové pro bezpečný provoz elektrizační soustavy a pro využití kolísavých lokálních nízkoteplotních zdrojů tepla.


Samostatná tepelná čerpadla umožňují efektivnější dodávku tepla v oblastech, kde není přístup k SZTE infrastruktuře, a mohla by pokrývat v rámci ČR maximálně 40 % poptávky po teple do roku 2050 (bez uvažování poptávkypro průmysl).

Vzhledem k tomu, že investice potřebné k jejich instalaci jsou vysoké a často je nesou vlastníci budov, je třeba se zaměřit na politiky a implementační strategie, které podporují přechod od samostatných (plynových) kotlů a neefektivního elektrického vytápění k účinnějším alternativám.

Mimo městské aglomerace také mohou být malá individuální tepelná čerpadla kombinována se solárními kolektory a kotli na biomasu. V rámci scénáře HRE je modelována potřebná dodávka tepla mimo městské aglomerace tepelnými čerpadly jako ideální metoda díky jejich vysoké účinnosti a integraci s elektroenergetikou.

V rámci potřebných investic k naplnění možností dle scénáře HRE2050 Cestovní mapy pro ČR je nutná určitá změna v zaměření opatření ve srovnání s dnešním přístupem nebo scénářem dekarbonizace dle EU. Převážná část, téměř polovina nezbytných investic v sektoru vytápění a chlazení, by měla směřovat do opatření zvyšujících energetickou účinnost (snižujících poptávku po teple).

Takto vysoký podíl sám o sobě dokazuje, že je třeba naplnit a případně i zvýšit ambice týkající se energetických úspor, ale je také třeba lepší koordinace a řízení realizace souvisejících opatření v ČR. Mimo investices v rámci sektoru budov scénář HRE2050 předpokládá zásadní investice v sektoru elektroenergetiky, aby se usnadnil přechod k variabilním obnovitelným zdrojům a částečná elektrifikace ostatních sektorů.

Pokud jde o samotnou realizaci úspor, tato investiční rozhodnutí se často odvíjejí od přístupu jednotlivých domácností nebo podnikatelských subjektů, a proto vyžadují odlišný přístup ze strany odpovědných autorit, aby bylo dosaženo optimálních změn v investičních rozhodnutích jednotlivých subjektů.

Po opatřeních na zvýšení energetické účinnosti jsou nejvýznamnějšími potřebnými novými a rostoucími investicemi dle scénáře HRE2050 pro ČR individuální tepelná čerpadla, tepelná čerpadla jako zdroje tepla pro dálkové vytápění a investice do infrastruktury soustav zásobování tepelnou energií. Z toho nejvýznamnější podíl tvoří investice do samostatných tepelných čerpadel, které představují zhruba 16 % investic potřebných v sektoru vytápění a chlazení. Tento podíl přímo reflektuje klesající investice do samostatných kotlů v domácnostech.

Rekonstrukce infrastruktury soustav zásobování tepelnou energií a celkově investice do distribuční a přenosové infrastruktury představují zhruba 12 % investic nezbytných pro sektor vytápění a chlazení.

Celkově (včetně dodavatelských technologií, výměníkových stanic a další související infrastruktury přenosu a distribuce energie) systém dálkového vytápění zahrnuje 28 % investic, které jsou potřebné v sektoru vytápění a chlazení.

Tyto investice do sektoru „propojující“ infrastruktury mají vysoké počáteční náklady a vyžadují odpovídající politickou a institucionální podporu například ve formě vhodných obchodních modelů spolupráce mezi výrobcem a zákazníkem.

Modelovaný scénář HRE2050 v rámci hodnocení anuitních socio-ekonomických nákladů pro sektor vytápění a chlazení ovšem dokazuje, že se počáteční vyšší investice vyplatí. Scénář HRE2050 Cestovní mapy pro ČR snižuje celkové náklady pro sektor vytápění a chlazení a zároveň přináší možnost vyšší míry dekarbonizace. Vzhledem k zaměření potřebných investic zejména na sektor budov a souvisejících synergických efektů znamená i podporu sektoru stavebnictví a místní zaměstnanosti.

Výstupy studie Heat Roadmap Europe pro ČR jednoznačně dokazují, že sektor teplárenství a soustavy zásobování tepelnou energií mají v rámci ČR potenciál podstatně snížit celkové náklady na splnění cílů požadovaných na úrovni EU, zejména postupnou dekarbonizaci a zvýšení energetické účinnosti, a umožňují plynulý přechod na vyšší (až 100 %) podíl obnovitelných zdrojů energie.

Bez využití potenciálu SZTE bude dosažení cílů pro ČR nákladnější a efekty snížení spotřeby energií a emisí menší. Odpovědné autority na úrovni státu, krajů i municipalit by si proto měly tento přínos teplárenství začít urychleně uvědomovat a učinit konkrétní kroky k maximální podpoře modernizace a rozvoje SZTE infrastruktury.

S laskavým svolením převzato z časopisu 3T - číslo 1/2019.


Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Firma Borealis jako příklad rozšířené zodpovědnosti výrobce primárních plastů

Firma Borealis jako příklad rozšířené zodpovědnosti výrobce primárních plastů

Ve Strategii EU k cirkulární ekonomice plastů je značný důraz položen na rozšířenou zodpovědnost výrobců plastů. Jejich zodpovědnost je rozšířena z období, kdy spotřebitel výrobek užívá, také na období, kdy výrobek již dosloužil a ve kterém se ho chce dosavadní uživatel zbavit.

Z osmi recyklovaných lahví lze vyrobit fotbalový dres

Z osmi recyklovaných lahví lze vyrobit fotbalový dres

Módní průmysl patří mezi významné znečišťovatele životního prostředí. Udržitelná móda, tzv. „slow fashion“, se tak dostává do popředí zájmu nejen ve světě, ale i v České republice.

Polemika 2: Mělo by se křížové financování sběru elektroodpadu zakázat?

Polemika 2: Mělo by se křížové financování sběru elektroodpadu zakázat?

V souvislosti s tzv. ekomodulací příspěvků za zpětný odběr se znovu otevírá debata o zákazu křížového financování“ mezi 6 skupinami elektroodpadu.