Enviro
Ekolamp
VODKA

Stanou se České Budějovice českou Vídní nebo Kodaní?

Jihočeský kraj i jeho metropole České Budějovice mají šanci potvrdit svůj pozitivní vztah k životnímu prostředí. Postačí k tomu, když se po nedávno zveřejněném záměru „vybudovat spalovnu komunálního odpadu“, inspirují třeba ve Vídni nebo v Kodani. 

Stanou se České Budějovice českou Vídní nebo Kodaní?

Amager Bakke, Kodaň. Foto: Flickr

Právě v těchto městech z nich dokázali, kromě důrazu na perfektní výkon a téměř nulové znečištění, udělat i architektonický unikát přijatý místní komunitou.

Během několika let se v Česku osud odpadů, které produkují domácnosti, veřejnost či podnikatelé, zásadně změní.

Zatím platí, že jeho ukládání na skládky „pod zem“ skončí od roku 2024, i když chystaná novela zákona o odpadech to může posunout k roku 2030. Poplatky za skládkování však definitivně porostou.

Představitelé kraje a jihočeských měst zatím mluví o potřebě vypracovat studii, která ukáže zda, kde a za jakých okolností zařízení postavit. Že z něho lze udělat nejen industriální, ale i architektonicky zajímavou stavbu, je patrné.

Ve Vídni si ji postavili uprostřed velkoměsta, kde jako umělecký unikát od architekta Hundertwassera přitahuje pozornost. Ozdobou stotřicetimetrového komínu je nazlátlá koule o průměru dvacet metrů, v níž je moderní velín s počítačovou technikou.

Hlavně je ale uznávaným projektem na ekologické dálkové vytápění a dálkové klimatizační chlazení. Denně se sem sveze až 1200 tun odpadu z domácností. Vyrábí se z něho pára, která pohání turbogenerátor, který produkuje elektřinu.

Spaliny procházejí několikastupňovým čisticím zařízením a okolí proto nezatěžují. Každý se o tom může přesvědčit při prohlídkách pro veřejnost.

Odvážně do toho šli i v rovinaté Kodani, kde ze spalovny rovněž udělali jednu z dominant. Dokonce se z ní stal nejvyšší kopec v okolí, využitelný i jako sjezdovka. Zajímavostí je, že dodavatelem fasády byly české firmy. Dánsko skládkuje jen 6 procent odpadů, přes 60 procent recykluje a zbytek využívá energeticky.

Užitečnými výstupy spalovny jsou vedle elektřiny a tepla také struska pro stavebnictví, kovy či popílek přidávaný do vápna. Celkem zařízení ročně zpracuje 400 tisíc tun odpadu od 700 tisíc lidí a 46 tisíc podniků.

I ve Švýcarsku je energetické využití odpadů výsledkem letitého hledání jejich nejlepší ekologické likvidace. Země má vlastní úspěšnou strategii odpadového hospodářství a už od roku 2000 se komunální odpad nesmí skládkovat. V provozu jsou tři desítky spaloven, ty největší v Basileji, Bernu, Curychu.

Pravda, energetické využívání odpadů nikde veřejnost zpočátku nevnímala nijak pozitivně, ale předsudky, vycházející ze zkušeností s technicky zastaralými spalovnami, postupně mizely, jak přicházely moderní technologie zvané ZEVO. Tedy zařízení na energetické využití odpadu, splňující zejména nároky na čistotu ovzduší.

Základem je tedy vysoký technický a logistický standard. Jasně se totiž prokázalo, že levná či neodzkoušená řešení nemohou v požadované míře životní prostředí chránit. Jinak ve finále celý systém významně prodražují. Stejně tak se ví, že je potřeba se nejdřív zaměřit na minimalizaci vznikajících odpadů a jejich skutečnou recyklaci.

V Česku lze současné kapacity ZEVO spočítat na prstech. Pro splnění národních cílů nestačí. Stojí v Praze, Brně (obě jsou městské), Liberci (soukromá) a v Plzni (zčásti městská). V krajích, kde tato zařízení nejsou, o nich uvažují. Diskutuje se například o lokalitách u elektráren Opatovice, Komořany a Mělník.

Zjevné přitom je, že vyrábět z odpadu jen elektřinu se nevyplatí. S ní se musí prodávat i teplo. Proto je úzké propojení s městy nezbytné. Každá rozumně koncipována spalovna musí být tedy napojena na centrální zásobování hustě osídlených lokalit „dálkovým“ teplem, aby bylo možné optimálně vyrábět elektřinu a teplo v kombinovaném režimu.

Regionální palivo pak může nahradit hnědé uhlí a vzniká moderní systém nakládání s odpady. Podle poslední studie Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí zaplatí ročně české obce za odstranění odpadu na 9 miliard Kč. Polovinu tvoří poplatky za popelnice, druhou platí ze svých rozpočtů.

„Levné“ skládkování ale dříve nebo později skončí i u nás. Stejně jako je jisté, že za likvidaci odpadu si budou lidé dál platit a obce to budou doplácet. Jde jen o to, co bude efektivní a ekologické. Moderní systém cirkulární ekonomiky to umí komplexně vyřešit, jak vědí nejen ve Vídni a Kodani.

Zdroj: budejckadrbna.cz


Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Při sběru a recyklaci fotovoltaických panelů je nutné odlišit panely „staré“ a „nové“

Při sběru a recyklaci fotovoltaických panelů je nutné odlišit panely „staré“ a „nové“

Jak funguje systém zpětného odběru fotovoltaiky, systém jeho finacování a jak probíhá recyklace nebo ekologická likvidace panelů? Zeptali jsme se zástupců kolektivního systému ASEKOL, do jehož kompetence zmíněná problematika spadá.

Qantas provozuje první bezodpadovou leteckou linku

Qantas provozuje první bezodpadovou leteckou linku

Veškerý odpad vzniklý na palubě linky QF739 létající ze Sydney do Adelaide, týmu „Green Team“ společnosti Qantas, bude likvidován pomocí kompostu, opětovného použití nebo recyklace.

Vědci řeší inovace v segmentu plastů

Vědci řeší inovace v segmentu plastů

Podle studie OSN ke globálním megatrendům z loňského roku bylo za posledních 50 let zaregistrováno více než 100 miliónů nových organických a anorganických látek. Jestliže v roce 1965 bylo tempo registrací 2,5 minuty, v roce 2016 se interval zkrátil na 1,4 sekundy.