http://www.dhplegal.com/
Ekolamp
VODKA

Kde je a kde není vhodná elektromobilita?

Rozvoj elektromobility má řadu problematických bodů, které bude nutné vyřešit. Je potřeba vytvořit odpovídající infrastrukturu, upravit ceny vozidel, aby byly dostupnější a chybí zpracovatelské kapacity na likvidaci baterií. Obrátili jsme se proto na Iva Hykyše, který má na starosti elektromobilitu ve společnosti Siemens, a položili mu pár otázek.

Kde je a kde není vhodná elektromobilita?

Ivo Hykyš, zdroj: Siemens

Pro koho je vhodná elektromobilita?

Pro razantní nástup elektromobility hovoří statistické údaje: průměrný obyvatel evropského kontinentu ujede autem průměrně 40 kilometrů za den, většina populace žije v městských aglomeracích a hustě obydlených částech. Uvedený denní 40 kilometrový průměr převážně vychází z toho, že jde o nájezd v městském provozu z práce domů a nazpět.

Odpověď je tedy taková, že elektromobilita je nejvíce vhodná do měst a hustě osídlených aglomerací. Díky širšímu zavedení elektromobility lze lokální emise zplodin z konvenčních automobilů se spalovacími motory přesunout mimo hustě osídlené oblasti (do míst, kde se vyrábí elektrická energie). Energii vyráběnou z fosilních paliv je dále možné nahrazovat energií z obnovitelných zdrojů – vítr, voda, slunce atd.

Pro koho ne?

Dnešní technické možnosti elektromobility jsou limitující pro uživatele, kteří denně jezdí na dlouhé vzdálenosti. Pomineme-li velmi nákladné automobily značky Tesla, tak na trh teprve nyní přicházejí auta s dojezdem větším než 400 km a s dostupnější cenou.

To znamená, že doposud byla na trhu jen vozidla s maximálním dojezdem 300 km (za ideálních podmínek), což znamenalo při překonávání delší vzdálenosti i delší čas strávený při nabíjení (40 minut a více). To je pro mnoho uživatelů nepřekonatelná překážka.

Rozvoj má velmi problematické body (dobíjecí infrastruktura, cena vozů, OZE, likvidace akumulátorů). Jak by podle Siemensu měly být všechny tyto věci řešeny?

Je třeba na začátku říci, že konvenční auta a motory nebudou jen tak brzy plně nahrazena elektromobily. Každý rozjezd něčeho nového má svá úskalí, a to platí i v případě elektromobility: infrastruktura, akumulátory, OZE, cenová dostupnost elektromobilů, státní podpora elektromobility a řada dalších. Na velkou většinu z nich se trh již připravuje.

Dobíjecí infrastruktura je rozšiřována i dalšími subjekty, než jsou energetičtí operátoři, například automobilkami, jejichž dealeři budou muset splňovat tzv. minimální nabíjecí strandard daný jejich automobilkou. To způsobí urychlení výstavby nabíjecí infrastruktury nejen v Evropě, ale i v České republice, kde dalším poskytovatelem elektrické energie do aut budou i dealeři nových automobilů.

Zásadním aspektem číslo dva je cena elektromobilů bez dotací. Prozatím si uživatelé pořizují elektromobily v menší míře, sice meziročně počet prodaných elektromobilů roste desítkami/stovkami procent, poměr elektromobilů v celkovém počtu aut ne stále velmi nízký. To je způsobeno jak technickými limity současných modelů, tak jejich cenou a absencí dotací pro fyzické osoby.

Automobilky však již ve svých výrobních programech chystají masovější produkci elektromobilů s cenou ve výši dobře vybavené Škody Octavia a dojezdem kolem 400 km. Nové dostupné modely s delším dojezdem jistě k rozvoji elektromobility výrazně přispějí.

Siemens je připraven dodávat celá řešení pro elektromobilitu, ať již jde o čistě nabíjecí stanice, tak i jejich řídící systém či řešení na akumulaci elektrické energie do bateriových úložišť. Dalším produktem Siemens, který se zaměřuje na efektivní elektromobilitu, pak může být i propojení nabíjecí infrastruktury s měřením a regulací budov, které dokáže automaticky řídit proces napájení elektromobilů tak, aby nedocházelo k překračování maximálních hodnot příkonu a následných zvýšených sazeb.

A na závěr, ano, likvidace akumulátorů může být problémem, dnes však již víme, že existují možnosti, jak baterii co nejlépe a nejdéle využít v jejím životním cyklu i mimo automobil. I na tom již společnost Siemens s výrobci automobilů pracuje.


Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Jak neplýtvat potravinami v domácnosti I.

Jak neplýtvat potravinami v domácnosti I.

Každý rok se celosvětově vyhodí 1,3 miliardy tun jídla. Jedná se o 45 % vypěstovaného ovoce a zeleniny, 35 % ryb a mořských plodů, 30 % obilovin, 20 % mléčných výrobků a stejné množství masa. Každý Čech vyhodí průměrně okolo 80 kg potravin ročně, což odpovídá částce zhruba 20 tisíc Kč.

Plasty: Situace v Evropě je neradostná

Plasty: Situace v Evropě je neradostná

V období 1965-2015 zaznamenaly plasty v globálním měřítku nejvyšší dynamiku růstu průměrné roční spotřeby o 6,4 %.

Vodíková technologie znamená evropskou soběstačnost

Vodíková technologie znamená evropskou soběstačnost

Zeptali jsme se redaktora časopisu Svět motorů Martina Freie na jeho pohled na evropskou politiku týkající se emisních limitů, na perspektivy alternativního pohonu vozidel, vizi čisté mobility i další detaily, týkající se vývoje automobilismu a jeho vztahu k životnímu prostředí a politice zaměstnanosti.