MŽP
DTE2019
EGEXPERT

Biopolymery a biodegradabilita

Polymer je makromolekula sestávající z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek - tolik wikipedie.

Biopolymery a biodegradabilita

foto: prumyslovaekologie.cz

Na veletrhu Ecomondo 2018 v italské Rimini byla zastoupena mimo jiné i společnost NAFIGATE Corporation, a.s., která se vývojem biopolymerů zabývá a která nám o látce prostřednictvím svého zástupce, Vlaďky Matuškové, pohovořila více.

V reálném světě je na polymery a biopolymery nahlíženo z mnoha úhlů. Existují syntetické polymery, vytvořeny uměle člověkem, ale i takzvané biopolymery, které se tvoří v přírodě. Mezi nejznámější příklady biopolymerů patří celulóza, kaučuk či škrob. Chemicky tj. složením však můžou být syntetické i „bio“ polymery naprosto identické.

Biopolymery jsou všude kolem nás

Všechny plasty jsou polymery, ovšem ne všechny polymery jsou plasty. Rozdíl je ve vlastnostech materiálu. „Naše firma v žádném případě není proti plastům jako takovým, protože díky svým jedinečným vlastnostem lidstvu hodně pomáhají, ale na druhé straně jsou materiálem, který mnohdy působí více škody než užitku,“ říká Vlaďka Matušková, projektová manažerka firmy NAFIGATE Corporation, a.s.

Biopolymer PHA, na jehož vývoji se podílí pracovníci společnosti NAFIGATE, je nejenom biologicky rozložitelný, ale i biokompatibilní s lidským tělem a přírodou. „V případě bioplastů ale samotná biodegrabilita není řešením současného plastového znečištění,“ vysvětluje Vlaďka Matušková.

Výroba bioplastů je jen jednou z oblastí využití biopolymeru, přičemž strategie společnosti je založena na uzavřeném životním cyklu výrobku. „S našimi partnery nebo s těmi potenciálními budeme vytvářet takové využití, které bude založeno na tomto principu,“ dodává Vlaďka Matušková.

Pokud se tedy z biopolymeru vyrobí např. bioplastové zálohované nádobí, může se několikrát použít, a nakonec lze mechanickou, nebo chemickou cestou zrecyklovat. Mechanicky se tak dá znovu použít v plastech, při chemické recyklaci se dá znovu přetvořit v čistý polymer, nebo vyrobit jiný produkt který je taktéž biodegradabilní.

Využití tohoto zrecyklovaného biopolymeru ale pravděpodobně nebude možné v kosmetice, protože zde platí hodně vysoké standardy na hygienu, čili na čistotu biopolymeru,“ upřesňuje Vlaďka Matušková. Ten jinak dosahuje více než 99 % čistoty.

Biodegrabilita je velmi obtížná a mnohdy není taková, jak se uvádí

Bioplasty jsou široká skupina směsných materiálů, které jsou jednak z obnovitelných zdrojů, můžou ale nemusí být biologicky rozložitelné, a jednak mohou být z fosilních zdrojů, přičemž musí být biologicky rozložitelné. Bioplasty jsou vždy směsí, k nimž musí být přidaná nějaká aditiva, aby bylo dosaženo kýžených vlastností. Na trhu se dosud nachází v průměru 1 – 2 % bioplastů. „Tedy ne každý bioplast je z biomasy a ne každý bioplast je biologicky plně rozložitelný, čímž se míní rozklad na jeho základní složky, CO2 a vodu,“ objasňuje Vlaďka Matušková.

V současné době jsou však metodiky stanovení biologické rozložitelnosti benevolentní a umožní tak označovat i bioplasty, které se dokáží opticky rozložit, avšak nerozloží se plně na základní složky. Příkladem je PBAT, nebo směsi s majoritním podílem PLA. Nicméně většina současných biologicky rozložitelných bioplastů je právě na bázi PLA, což je kyselina polymléčná, u které je úplná biodegradabilita obtížná. PLA se v přírodě nevyskytuje, vzniká polymerizací přírodní kyseliny mléčné, tedy synteticky. „Většina bioplastů se musí rozkládat za ideálních podmínek v průmyslových kompostárnách, avšak máme studii biodegradace prokazujicí, že PLA a její směsi s majoritním podílem nedegraduje úplně,“ říká Matušková..

Firma vyrábí z použitého fritovacího oleje biopolymer PHA, neboť ten je opravdu biologicky úplně rozložitelný. „Studie biodegradace ukazují jeho plnou biodegradabilitu, po které zbyde pouze CO2 a voda,“ říká Vlaďka Matušková.

Nicméně i plná a prokazatelná biodegrabilita musí dávat smysl, což mi mnohé bioplastové výrobky, které vidíme už i na českém trhu, úplně nedávají, jelikož u nich není vyřešen konec životního cyklu“ říká projektová manažerka. „Jde o úplně nové téma, ke kterému se váží takové věci jako greenwashing, PR a marketingové akce, kdy se pod ušlechtilou záminkou prodává něco, co není tak ekologické, jak to vypadá,“ říká Vlaďka Matušková.

Pokud by se na výrobu bioplastů použil PHA biopolymer, tak i v tomto případě by se opět muselo hledět na to, jak bude bioplast dál používaný.


Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Kde je a kde není vhodná elektromobilita?

Kde je a kde není vhodná elektromobilita?

Rozvoj elektromobility má řadu problematických bodů, které bude nutné vyřešit. Je potřeba vytvořit odpovídající infrastrukturu, upravit ceny vozidel, aby byly dostupnější a chybí zpracovatelské kapacity na likvidaci baterií. Obrátili jsme se proto na Iva Hykyše, který má na starosti elektromobilitu ve společnosti Siemens, a položili mu pár otázek.

Textil v oběhovém hospodářství: Proč to moc nefunguje?

Textil v oběhovém hospodářství: Proč to moc nefunguje?

Od roku 2024 na nás čeká povinnost separovat textil. Zdá se, že pokud do té doby nebudeme mít vyřešeno, co s ním lokálně dělat, budeme mít velký problém. Evropa i ostatní kontinenty jsou už nyní textilem přehlceny, není jej kam vozit a na koho přehazovat odpovědnost. To, co se děje s plastem, nás velmi brzy čeká i s textilem.

Máme všechno, mějme i rozum

Máme všechno, mějme i rozum

Blíží se Vánoce. Čas, kdy se plní kasy obchodníků a lidé skupují kvanta potravin, dekorací a všemožných výrobků, kterými chtějí obdarovat své blízké.