Káčko
Ekolamp
VODKA

Když hoří skládka, je zle a v Ústeckém kraji je zle vlastně nepřetržitě

89 % celkových emisí dioxinů v USA je způsobeno třemi významnými nekontrolovanými zdroji: požáry na skládkách, lesními požáry a spalováním všeho možného na zahradě. V ČR hoří průměrně 3 skládky denně.

Když hoří skládka, je zle a v Ústeckém kraji je zle vlastně nepřetržitě

ilustrační foto/Wikimedia Commons

Je velmi podivné, proč se požáry skládek nezabývají nevládní neziskové ekologické organizace, jako například Hnutí Duha, nebo Arnika se stejnou vehemencí, jakou zabraňují výstavbě ekologických technologií na energetické využití odpadu.

Henri Dwyer a Nickolas J. Themelis z Earth Engineering Center, Columbia University uvedli v článku „Inventory of U.S. 2012 dioxin emissions to atmosphere“ k produkci dioxinů tak závažná čísla, že by bylo opravdu záhodno, pokud by se environmentální nebezpečností skládek výše zmíněné organizace začaly velmi podrobně zabývat.

Nedávno již po několikáté zahořelo ve společnosti CELIO, s.r.o, a tak jsme se zaměřili na požáry skládek v Ústeckém kraji.

Požáry odpadů mají v Ústeckém kraji samozřejmě dlouhou a barvitou historii. Mohli bychom mluvit o požáru skládky odpadu ilegálně dovezeného ze SRN do silážního žlabu v Libčevsi v únoru 2006, o spektakulárním požáru skládky pneumatik v Tušimicích v červnu 2010, který nepřímo pohřbil nové recyklační zařízení v hodnotě 250 mil. Kč pořízené ze státní dotace a dohašen musel být na náklady kraje nakonec až v únoru 2011.


 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (1)

  1. j.hladova@chomutov-mesto.cz12.11.2018 (09:51)
    Vážení, když si dáme do kontextu tento článek s tím v sekci ovzduší, kde Hnutí duha dělá na MŽP "tytyty" skrz velmi nepříznivé podmínky týkající se znečištěného ovzduší v ČR komlexně, tak je to opravdu hóóódně divné. Mně se usadila v hlavě nepříjemně dotěrná odpověď na řečnickou otázku v úvodu, proč ty nevládky mlčí? Vychází sice z domněnky, která je ovšem velmi pravděpodobná. Někdo taky nehraje úplně fér hru a ochranu ŽP si vzal jako rukojmí. Z čehopak asi fungují tyto nevládní organizace? Z darů? No asi nebudeme daleko od pravdy. Otázkou je kdo, jak štědře a za co je obdarovává. Jinak si tuto "provozní slepotu" hlídacích psů našeho životního prostředí, neumím vysvětlit. J. Hladová

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Chemická recyklace se musí stát součástí způsobů využití plastových odpadů

Chemická recyklace se musí stát součástí způsobů využití plastových odpadů

Ve Strategii EK pro plasty v oběhové ekonomice z ledna 2018 je několik nepřesností, které je třeba ujasnit. Kromě nejednotnosti ve vykazování statistických údajů toků plastů, nepřesných definic, např. plastů pro jedno použití, recyklací, recyklovatelnosti, je z materiálu patrné přednostní zaměření na aplikace v obalech a využívání plastů po skončení jejich životnosti z tohoto segmentu.

Ach ty statistiky: Produkce a odpady z plastů

Ach ty statistiky: Produkce a odpady z plastů

Ve statistikách plastů, které jsou uváděny na trh, jsou velké diference. Ve statistikách recyklace, využití materiálového a rovněž energetického. Jak to doopravdy v posledních letech vypadá.

ZVUŽ: Bude řešit prostředí zpětného odběru výrobků s ukončenou životností dobře?

ZVUŽ: Bude řešit prostředí zpětného odběru výrobků s ukončenou životností dobře?

Společně s návrhy Zákonů o odpadech a obalech vešel do mezirezortního řízení i návrh Zákona o výrobcích s ukončenou životností.