Pollutec 2018
DOH2018
VŠCHT

Jaká budoucnost čeká odpadové hospodářství?

Na letošní konferenci Předcházení vzniku odpadů se dostali ke slovu i odborníci z praxe. O praktické zkušenosti s provozem třídicí linky na plasty se podělil Petr Strankmüller z firmy Ekodepon.

Jaká budoucnost čeká odpadové hospodářství?

Petr Strankmüller, Foto: Petr Jarolímek

Připravovaná novela odpadového zákona, ve které není od roku 2024 možné vozit neupravený odpad na skládky, přidělává vrásky na čele mnohým odpadářům. Ač je zcela evidentní, že zakopávání energeticky cenného materiálu do země, rozhodně není tím nejlepším řešením, vyvstává otázka, zda máme i nějaké jiné možnosti.

V České republice funguje přibližně 130 skládek komunálního odpadu, na které se ukládá 3 767 tis. tun odpadů. „Toto číslo je pouze orientační,“ říká Petr Strankmüller. Provozovatelé těchto skládek by se po legislativním omezení jejich činnosti měli snažit nakládat s tímto materiálem jiným způsobem.

Budoucnost nevypadá růžově

Bude potřeba, aby odpad třídili a nějak jej upravovali, než bude uložen na skládku. Ve skladbě komunálního odpadu je přibližně 13% papíru, plastu 12%, 2% textilu a 4% skla. Pak se zde objevuje karton a kov. Dohromady je v komunálním odpadu 35 – 40% materiálu, který z něj lze dostat ven.

Otázkou ovšem je, jakou kvalitu tento materiál má. Jde totiž o odpad, který je znečištěný, protože prošel procesem sběru komunálního odpadu, takže jen stěží bude uplatnitelný jako materiál pro suroviny. „Je možné, že ano. Pro nějakou chemickou recyklaci by to mohlo být vhodné, ale nevím, zda-li už fungují na českém území zpracovatelský závod typu chemické recyklace. Pravděpodobně ne,“ podotýká Strankmüller.

Pak jsou prakticky jedinou možností čtyři spalovny, které mají ovšem naplněnou kapacitou, takže do nich se další odpad už nevejde. A víc spaloven nemáme. Pět cementáren má rovněž naplněnou kapacitu (80 tis. tun). Ty jedou prakticky pouze v létě, protože v zimě se cement vyrábí pouze omezeně.

A dále jedno zařízení na spoluspalování, která je ve zkušebním provozu. „Nemám žádnou informaci o tom, že by byla další zařízení,“ uvádí Petr Strankmüller a pokračuje: „Zástupci obcí se mě ptají, co budeme s odpadem dělat. Ani my jej nechceme skládkovat, chceme odpad třídit, zpracovávat nebo nějakým způsobem využít jinak, ale nemáme kde.“

Vynáší jen PETky

Firma EKO-I recykling (dceřiná společnost firmy EKODEPON s.r.o.) je od roku 2007 provozovatelem zařízení na třídění plastů. V roce 2015 přijali na třídící linku 3 800 tun, z toho bylo prodejem zužitkováno 2 300 tun a 1 500 tun šlo na skládku. O dva roky později se množství navýšilo na 5 000 tun, prodalo se 2 334 tun a na skládku se odvezlo téměř 2 000 tun.

„Tím chci ukázat, že tlakem na obyvatelstvo se dostáváme do situace, kdy obyvatelstvo velice dobře třídí,“ vysvětluje Petr Strankmüller.

Největší část materiálu, který přijde ze žlutých nádob na třídění, čili 52%, prakticky nelze dále použít. Jedná se o nezpracovatelné plasty, které nelze žádným způsobem uplatnit na trhu a ostatní převážně komunální odpad. A. „Zbývá nám necelých 48%, které zpracovat lze, a na které máme kupce,“ vysvětluje Strankmüller.

Před 10 - 15 lety představoval tento materiál cca 20 – 25%. „Bylo daleko méně odpadu z třídícího procesu,“ podotýká Petr Strankmüller. Tento trend neustále stoupá, protože se do procesu třídění dostávají plasty, které nelze nijak zpracovat a pochopitelně i jiné komodity.

Po odečtení oněch 52%, které jdou na skládku, zbývá využitelný materiál, který se dále třídí. „Rád bych poukázal na to, že 34% celkové produkce třídící linky je PET,“ říká Strankmüller a doplňuje: „Pokud všechny komodity prodám, zjistím, že za prodaný PET získám 61% příjmů firmy . Jednalo se o číslo na začátku letošního roku, za druhý kvartál už tento podíl byl na 80% za příjem prodeje PETu.“

Co nás čeká?

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné
Značky
Odpady

Diskuse (1)

  1. p.utekal@tiscali.cz22.10.2018 (11:24)
    Tak - je divné, že někdo, kdo třídí plasty, neví, že existují nejen technologie, ale i firmy, které odpadový plast zpracovávají. Jeho třídírna sice řídí jen cca 3.000 tun za rok - myslím, že do toho počítá i PET, což de facto není plast - ale znát ty technologie by mohl. Pyrolýza, výroba palet, stavebních prefabrikátů, to existuje. Jenže materiál dováží z Německa. Je za rozumnou cenu, na rozdíl od případných dodavatelů z tuzemska.

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí

Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí

Textilní průmysl se drží v těsném závěsu za průmyslem ropným. Proč tomu tak je?

Plasty v obalových aplikacích na vzestupu

Plasty v obalových aplikacích na vzestupu

I přes masivní protiplastovou kampaň je poptávka po plastových odpadech velká jako nikdy, sděluje ve svém článku „Kampf gegen Einwegplastik“ německý Frankfurter Allgemeinen Zeitung.

Jak se vyrobilo vaše tričko?

Jak se vyrobilo vaše tričko?

Koupě nového kusu oblečení je dnes často levná záležitost. Existuje velké množství textilních řetězců, které mají pravidelně nové kolekce a tak je zcela běžné, že nové tričko pořídíme za pouhých sto korun. Co těch 100 Kč vlastně obnáší?